Ruská ekonomika je na hraně recese, klíčová budou měnová rozhodnutí

Ruská ekonomika podle ministra hospodářství Maxima Rešetnikova čelí reálnému riziku recese, které lze odvrátit pouze prostřednictvím změn v měnové politice. Ve čtvrtek to uvedl na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, tradiční vlajkové lodi ruské investiční diplomacie.

"Podle aktuálních signálů z trhu a nálad podnikatelů se už nacházíme na hraně recese," prohlásil Rešetnikov. Zároveň zdůraznil, že propad není nevyhnutelný, ale "vše teď záleží na našich rozhodnutích", přičemž hlavní roli podle něj hraje nastavení úrokových sazeb.

Centrální banka tento měsíc sice poprvé od roku 2022 sazby mírně snížila, základní úrok však stále zůstává na velmi vysoké úrovni 20 %. Firmy dlouhodobě upozorňují, že takto vysoké náklady na úvěry dusí investiční aktivitu a znemožňují růst.

Ruská centrální banka drží přísnou měnovou politiku kvůli snaze zkrotit inflaci v ekonomice, která je silně zaměřena na vojenské výdaje v souvislosti s válkou na Ukrajině. Prezident Vladimir Putin v březnu varoval před "zmrazením" ekonomiky.

Rešetnikov na fóru apeloval na šéfku centrální banky Elviru Nabiullinovou, aby ekonomice "dala trochu lásky", a zároveň se přihlásil k udržení inflačního cíle na úrovni 4 %. Podle něj je však nyní prioritou oživení podnikatelského prostředí a nastartování úvěrové aktivity.

Výhled však zůstává pochmurný. Vládní think-tank Centrum pro makroekonomickou analýzu a krátkodobou prognózu tento týden uvedl, že většina civilních sektorů ekonomiky již de facto recesí prochází a žádný impuls k růstu není na obzoru.

Zástupce největší ruské banky Sberbank Alexandr Vedjachin v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že současná měnová politika je příliš přísná a varoval před "přechlazením". Pro obnovení investičního úvěrování by podle něj bylo potřeba snížit úrokové sazby na 12–14 %.

Zdroj: Reuters