Podpora startupů v České republice vázne, patří k nejnižším v Evropě. Pomoci mohou nejen dotační programy

Evropská startupová aliance (ESNA) ve své letošní zprávě o plnění standardů EU Startup Nations uvádí, že Česká republika je v plnění těchto kritérií na 21. místě z 24 sledovaných trhů.

Hlavním problémem je, že v České republice vznikají jen dílčí projekty na podporu startupů, které nejsou nijak centrálně koordinované. Pro startupy je tak složité vyznat se v tom, jak získat podporu, ať už na lokální úrovni, nebo třeba pomocí různých evropských dotačních programů. Přitom právě startupy jsou sektorem, který může lákat investice, podpořit výzkum a vývoj, a tím i celou ekonomiku.

Česká republika v tomto směru výrazně zaostává za průměrem Evropské unie. A co hůře, EU zdaleka není lídrem, vrcholem startupové scény jsou USA. A Evropa na ně hodně ztrácí.

Studie ESNA uvádí, že Česká republika plní kritéria na 38 %, meziročně o tři procentní body více. Hůře jsou na tom jen Bulharsko, Polsko a Slovinsko, průměr všech sledovaných zemí je 61 % (loni 54 %).

Evropskými premianty jsou Francie a Španělsko, kterým ale šlape na paty například Litva. Litevská startupová scéna prošla obřím boomem především proto, že vláda i byznys si řekly, že těmi premianty jako země chtějí být také, a cíleně na tom pracují. Navíc se jako malá země rozhodli pro užší specializaci a chtějí se stát východoevropským fintechovým hubem. „Tímto rozhodnutím a následnou prací na zlepšování startupového a investorského prostředí mohou Česku být inspirací,“ říká Martin Jiránek, předseda České startupové asociace.

Deklarace Startup Nations Standard, ke které se Česká republika připojila v roce 2021, stanovuje osm prioritních oblastí, na které se má Evropa a jednotlivé členské státy při podpoře startupů zaměřit. Řeší například přístup k financování, HR témata, podporu při veřejných zakázkách, jednoduchost startu podnikání i digitalizaci a inovace.

Startupy v ČR nejsou v tuto chvíli nějak systematicky koordinované. Chybí jednotná národní strategie jejich podpory. Jednotlivé aktivity jsou roztříštěny mezi různá ministerstva, samosprávy, státní agentury i soukromý sektor.

Soukromí investoři také nejsou tolik motivováni investovat do startupů. A při nízkých investicích samozřejmě začínající firmy hledají možnosti i jinde. Již zmíněné Pobaltí je regionem, kam míří velká část startupové scény. A za ní se samozřejmě stahují také investoři. Tamní vlády jim jdou naproti různými investičními pobídkami. V tomto směru Česká republika zaostává.

V rámci mezinárodní scény se tak ukazuje, že české start-upy nejsou konkurenceschopné ve výzvách Evropské inovační rady, jejíž programy jsou a budou klíčovým nástrojem podpory průlomových inovací a rychle škálovatelných technologií. Právě ty mají potenciál měnit trhy, vytvářet nové tržní segmenty a posilovat globální konkurenceschopnost Evropy. Jedná se například o programy EIC Pathfinder a EIC Accelerator, přičemž v posledním programu Pathfinder je jediný český projekt a v programu Accelerator žádný. Například Nizozemsko má v posledním zmíněném 11 projektů.

Mladé lidi často odrazuje celková složitost podnikatelského prostředí a jeho financování. Podnikatelský svět by měl být více propojený se vzdělávacím systém a výzkumem.

Jednou z cest, jak výrazněji podpořit rozvoj startupové scény, je důslednější využívání evropských a mezinárodních programů. V rámci stěžejního dotačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost je pro české firmy připraveno celkem 81,5 miliardy korun. A na velkou část z tohoto objemu si mohou sáhnout i startupy.

V rámci tohoto programu se otevírají průběžně jednotlivé aktuální dotační výzvy. Nyní například startupy mohou využít program Marketing, kde mohou získat až 2,45 milionu korun na pokrytí externího poradenství vedoucího k rozvoji a růstu malých firem. Podobné dotační programy přitom zpravidla nejsou určeny jen pro opravdu začínající startupy, mohou si na ně sáhnout firmy s až 7letou historií.

Startupy přitom mají omezené kapacity, dotační systémy jsou pro ně často složité a byrokraticky náročné. Dotační svět zůstává do značné míry nepřehledný a pro firmy složitý. Cílem je podpořit výzkum a vývoj a investice, a tím celkový rozvoj Česka. Pokud chce být Česká republika vnímána jako úspěšná země, větší podpora startupů je faktor, který ji může odlišit.

Podobné dotační programy pomáhají pokrýt většinu nákladů, které startupy řeší. Nejsou ale určitě jedinou cestou k větší podpoře začínajících firem, celkově je nutná větší koordinace a spolupráce napříč státní správou i soukromým sektorem.

Zdroj: enovation