Zdražování potravin v Česku je v rámci EU stále nadprůměrné. ČNB v srpnu se sazbami hýbat nebude

Inflačním ohniskem zůstává východní Evropa. V Rumunsku se spotřebitelské ceny zvýšily o 5,4 %, na Slovensku o 4,6 %. Z velkých ekonomik vykazuje trvale nejnižší inflační tlaky Francie, kde ceny vzrostly pouze o 0,9 %.

V celoevropském kontextu jsou stále zvýšené především jádrové inflační tlaky (očištěné o volatilní vlivy cen energií nebo potravin). I u nich je přitom patrná dělící linie v podobě bývalé železné opony. Například na Slovensku je meziroční dynamika téměř 6%, což je problematické nejen kvůli samotnému rozsahu inflační nálože, ale zejména při pohledu na 2% úrokové sazby ECB a očekávání jejich dalšího snížení.

Také v Česku zůstává jádrová inflace zvýšená, byť na podstatně příznivější úrovni. V meziročním srovnání na 3,2 %, v případě takzvaného tříměsíčního momenta ("inflace tady a teď"), kterému věnuje zostřenou pozornost ČNB, pak červen přinesl zvolnění z 3,3 % na rovná 3 %.

Výrazně nadprůměrně v Česku již několikátý měsíc v řadě zdražují potraviny, což nás v rámci EU řadí do první čtyřky. V meziročním porovnání se v červnu potravinová inflace zvýšila z 5,4 % na 6,1 %, přičemž i v nejbližších měsících je potřeba počítat s podobným tempem zdražování. To ostatně naznačily i statistiky červnových výrobních cen, jak těch v zemědělství, tak překvapivě svižný meziměsíční i meziroční růst cen u potravinářů.

Pro ČNB zůstává rozkolísaný vývoj cen potravin jedním z rizik v rámci inflačního výhledu, stejně jako perzistentní cenové tlaky v jádrové inflaci nebo průsak zdražujících nemovitostí do inflace skrze náklady vlastnického bydlení. Z červnového vrcholu sice bude česká inflace podle našeho odhadu dále pozvolna klesat, bankovní rada ČNB ale i tak bude věnovat pozornost zejména proinflačním rizikům. Proto na srpnovém měnověpolitickém zasedání počítáme se stabilitou základní sazby na 3,5 %.