Pohonné hmoty v Česku: Kvůli Venezuele se hned tak zlevňovat nebude

V případě Venezuely se pravidelně připomíná jeden statistický fakt – země má údajně největší známé zásoby ropy na světě, přibližně 300 miliard barelů. Ponechme teď stranou, že jde o číslo, se kterým kdysi vyrukoval Hugo Chávez, a není tedy tak docela spolehlivé. Podstatné je, že kvůli zastaralé infrastruktuře, všudypřítomné korupci a hlubokému podfinancování těží Venezuela aktuálně jen asi 950 tisíc barelů denně. To je méně než jedno procento globální nabídky a zhruba třetina objemu z přelomu milénia.

Představa, že teď Venezuela pod taktovkou amerických těžebních firem zaplaví trh ropou, je mimo realitu. Výrazné navýšení produkce vyžaduje masivní investice s prozatím nejistou návratností. Venezuelská ropa je navíc takzvaně těžká a kyselá, což prodražuje těžbu, a při současných cenách barelu tak visí otazník nad celkovou profitabilitou. A nutnou podmínkou je i politická stabilita, bez ní se američtí producenti jen těžko vrátí do země, která jejich aktiva dříve znárodnila.

Významné zvýšení produkce bude tedy běh na dlouhou trať. Potvrzuje to historická zkušenost z jiných zemí, kde USA intervenovaly. V Iráku trval návrat na předválečnou úroveň produkce skoro deset let a zdvojnásobení dodávek přišlo až po dvanácti letech. V Libyi se těžba ani po patnácti letech od války nevrátila na původní úroveň.

Tomuto příběhu podle prvních reakcí věří i ropný trh. Žádné prudké zlevňování ropy se nekoná, od víkendu cena Brentu kolísá zhruba mezi 60 a 62 dolary za barel. Ropa je už teď relativně levná, ceny trendově klesají už od 2022, kdy se krátce pohybovaly nad 120 dolary za barel.

Není tedy ani důvod, proč by pohonné hmoty v Česku měly v reakci na dění ve Venezuele začít podstatněji klesat. Kombinace levné ropy a silné koruny vůči dolaru ale přispívá k tomu, že benzín a nafta u nás zůstávají poměrně levné, benzín konkrétně se prodává za nejnižší ceny za čtyři roky.