Chcete v roce 2026 jistotu? Počítejte s rozkolísanou geopolitickou situací

Íránský režim je pod tlakem už delší dobu. Strategicky zeslábl kvůli ztrátě regionálních partnerů v čele s Asadovou Sýrií. V uplynulém roce navíc utrpěl výrazné ztráty na vojenských i nukleárních zařízeních během dvanáctidenní války s Izraelem podporovaným USA. Zároveň se při útocích ukázaly limity íránské aliance s Ruskem a Čínou, když ani jedna z těchto zemí nedokázala Teheránu nabídnout efektivní vojenskou podporu.

Dojde v Íránu ke změně konzervativního režimu? To si netroufám odhadnout. Zásadní roli ale budou hrát Spojené státy. Jejich prezident Trump nejprve oznámil 25% cla na země obchodující s Íránem, čímž cílí zejména na Čínu a Rusko. Následně Íráncům vzkázal, že "pomoc je na cestě", i když její konkrétní podoba zůstává nejasná.

Jisté je ale jedno – volatilní geopolitická situace znamená i volatilní trhy. Pozitivní impulz dostává zlato jako bezpečný přístav, svou roli ale hraje i takzvaný debasement trade, tedy sázky na znehodnocení dolaru.

A pak je tu téma ropy. Ta v týdnu zdražila k 65 dolarům za barel. Írán totiž není Venezuela. Teherán sice nemá k dispozici tak rozsáhlé zásoby suroviny, zato jeho aktuální těžba je asi třikrát vyšší než ta ve Venezuele. Její případný výpadek by ropný trh významně pocítil, jakkoli se toto riziko zatím nejeví jako bezprostřední. Podobně jako v případě Venezuely jsou přitom v ohrožení zejména čínské zájmy. Čína totiž odebírá skoro veškerou íránskou ropu, ta tvoří asi 14 % jejích celkových dovozů.