V červenci se v Česku podle odhadu očekává meziroční růst spotřebitelských cen o 2,7 %

K poklesu meziroční inflace přispěly především nižší ceny potravin, alkoholu a tabáku, stejně jako mírnější růst cen ve službách a dalších položkách spadajících do jádrové inflace. Naproti tomu vliv cen energií a pohonných hmot působil směrem k mírnému zvýšení celkové inflace, když se meziroční pokles v těchto segmentech zmírnil.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je zveřejněný údaj "dobrou zprávou z pohledu měnové politiky", a to především kvůli zmírnění cenových tlaků ve službách. I přesto Jáč očekává, že bankovní rada ČNB ponechá na nadcházejícím měnovém zasedání základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 3,50 %. Generali Investments CEE nadále předpokládá možnost jednoho dalšího snížení sazeb do konce roku, nejpravděpodobněji v listopadu.

Také Jaromír Šindel, hlavní ekonom České bankovní asociace, vnímá červencová čísla jako signál možného zpomalení jádrové inflace. Upozorňuje ale, že klíčová budou až detailní data zveřejněná 8. srpna. Pokud se zpomalení jádrové inflace potvrdí i v srpnu, mohla by se podle Šindela otevřít debata o dalším snížení sazeb v roce 2026. Takový krok by však mohl znamenat tlak na oslabení koruny.

Petr Dufek z Banky Creditas upozorňuje, že ačkoliv celková inflace zpomalila, dynamika růstu cen ve službách (4,8 % meziročně) a na realitním trhu zůstává výrazná. "Radost z poklesu inflace je opravdu jen relativní," uvedl Dufek a dodal, že ČNB zůstane v takovém prostředí pravděpodobně obezřetná. Podle něj by případné uvolnění měnové politiky připadalo v úvahu až na podzim.

Definitivní data o inflaci za červenec zveřejní Český statistický úřad 8. srpna. Ve stejný den bude zveřejněn i údaj o vývoji jádrové inflace, který bude klíčový pro další rozhodování bankovní rady ČNB.

Zdroj: ČSÚ