NIESR: Britská vláda se zvýšení daní nevyhne, pokud chce dodržet vlastní fiskální pravidla
Podle nejnovější analýzy britského Národního institutu pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR) bude britská vláda pravděpodobně nucena na podzim zvýšit daně, pokud chce zaplnit rozpočtovou díru a dodržet vlastní fiskální pravidla. Tato pravidla, která si stanovila ministryně financí Rachel Reevesová, zahrnují dosažení vyrovnaného rozpočtu či přebytku do konce dekády a snížení podílu státního dluhu k HDP do konce současného parlamentního období v roce 2029-2030.
NIESR ve prognóze uvádí, že vláda není na cestě k dosažení tzv. pravidla stability, které vyžaduje financování běžných výdajů z daní, nikoli z půjček. Očekává se, že v rozpočtovém roce 2029-2030 bude deficit asi 41,2 miliardy liber, a pokud má Reevesová dodržet své závazky, bude muset na podzim přistoupit k výrazným úpravám v rozpočtu. Jelikož jsou výdajové plány již pevně stanoveny, zůstává jedinou reálnou možností postupné a udržitelné zvyšování daní.
Institut označuje situaci jako kancléřčino trilemma, nemožnost současně splnit fiskální pravidla, dodržet výdajové závazky a zároveň plnit předvolební slib nezvyšovat daně pracujícím lidem. Podle NIESR bude muset vláda jednu z těchto podmínek opustit. Prostor pro fiskální rezervu, který měl činit téměř 10 miliard liber, se navíc zmenšil po obratu v politice sociálních dávek a po zrušení škrtů zimních příspěvků na energie pro důchodce.
NIESR upozorňuje, že zvýšení DPH by sice bylo ekonomicky nejméně narušující, ale zároveň nejvíce regresivní a dopadlo by na chudší domácnosti. Růst sazeb daně z příjmů je podle analytiků pravděpodobnější variantou, byť i zde naráží vláda na politické limity. Možnosti jako snížení hranic pro osvobození od daně či zvýšení daně z kapitálových zisků by mohly odradit od spoření a investic. Další variantou by bylo zrušení snížení odvodů na národní pojištění, což by ale znovu porušilo volební slib a mohlo mít negativní dopad na zaměstnanost.
Premiér Keir Starmer se k závěrům NIESR vyjádřil zdrženlivě, uvedl, že prezentovaná čísla neuznává, a odmítl potvrdit či vyvrátit možnost zvýšení DPH, daně z příjmů či daně z příjmu právnických osob. Rozhodnutí bude oznámeno až v podzimním rozpočtu. Reevesová přitom loni na podzim představila balík zvýšených výdajů ve výši 70 miliard liber financovaný vyšším zadlužením a 40 miliardami liber z nových daní, především pro firmy, s příslibem, že nepůjde o opakovaný krok.
Zvyšování daní by mohlo mít i dopad na investiční prostředí. Úprava sazby daně z příjmu právnických osob či omezení stávajících úlev by sice přinesly významné příjmy do rozpočtu, ale zároveň by mohly podkopat důvěru podniků, která už utrpěla po letošním zvýšení odvodů zaměstnavatelů na národní pojištění. Fiskální manévrovací prostor je tedy omezený a investoři i trhy budou pozorně sledovat, zda vláda dokáže najít rovnováhu mezi udržením důvěry a nezbytnou konsolidací veřejných financí.
Zdroj: CNBC
