Léky na hubnutí GLP-1 mění ekonomiku: farmacie, spotřeba i trhy v pohybu
Rozšíření léků na obezitu a cukrovku typu GLP-1, známých pod značkami Wegovy či Zepbound, přináší nejen zdravotní přínosy, ale také zásadní ekonomické dopady. Analytici odhadují, že do roku 2030 může mít toto odvětví hodnotu přes 100 miliard USD a významně ovlivnit spotřební zvyklosti i farmaceutický sektor.
Od schválení přípravku Wegovy v roce 2021 a Zepbound v roce 2023 se léky GLP-1 staly fenoménem. Jejich výrobci, společnosti Novo Nordisk a Eli Lilly, zaznamenali raketový růst, přičemž kapitalizace dánského Nova v roce 2024 dokonce překonala HDP celé země.
Podle Goldman Sachs by široké rozšíření těchto léků mohlo zvýšit americký HDP o 0,4 % díky vyšší produktivitě a úsporám ve zdravotnictví. Jen v USA užívá GLP-1 přibližně 5 milionů lidí, přičemž odhady pro rok 2030 počítají až s 30 miliony pacientů. Náklady jsou ale vysoké – měsíční léčba vychází na více než 1 000 USD.
Dopady sahají i mimo zdravotnictví. Studie Cornell University ukázala, že domácnosti s uživateli GLP-1 snížily výdaje za potraviny o více než 5 %, zejména u průmyslově zpracovaných položek, jako jsou chipsy nebo sladké pečivo. Firmy jako Nestlé či Danone proto uvádějí nové řady produktů s menšími porcemi a vyšším obsahem bílkovin.
Potenciální dopady se čekají i v dalších odvětvích – od gastronomie, kde se objevuje tlak na fastfoodové řetězce, přes alkohol a tabák až po cestování a fitness. Analytici zmiňují i možnost nižších nákladů aerolinek a vyšší poptávku po sportovním vybavení.
Růst odvětví láká i konkurenci. Na vývoj vlastních přípravků cílí AstraZeneca, Pfizer, Roche či Zealand Pharma. Podle odborníků lze očekávat, že následné generace léků nabídnou vyšší účinnost a méně vedlejších účinků.
Otázkou zůstává dostupnost. V mnoha zemích mají nárok na úhradu jen pacienti s těžkou obezitou, přičemž placená léčba se šíří hlavně mezi vyššími příjmovými skupinami. To podle expertů může vést k růstu sociálních nerovností.
Zdroj: CNBC
