Zapomenutý prvek se vrací. Čínská energetika oživuje sázku na thorium
Jak vyrábět dostatek čisté energie bez uhlí a plynu, nezávisle na klimatických a hydrologických podmínkách a s menšími riziky než u klasického jádra? Jedním z klíčů může být thorium, prvek, který je v přírodě běžnější než uran. Thoriová energetika není sci-fi, jde o koncept známý desítky let. Teď se k němu stáčí pozornost díky oživení myšlenky v Číně.
Zatímco uran používaný jako palivo v klasických jaderných elektrárnách je relativně vzácný, thorium je v zemské kůře zastoupené poměrně silně a hlavně se často objevuje jako vedlejší produkt při zpracování kovů vzácných zemin. Ty jsou zásadní pro moderní technologie, používají se v elektromobilech, elektronice nebo ve zbrojním průmyslu. Jejich světově největším těžařem a zpracovatelem je přitom Čína. Přesně ta Čína, jež masivně investuje do rozvoje energetiky, ale která není schopná na svém území těžit množství uranu dostatečné pro rostoucí palivové nároky jejích jaderných elektráren.
Vyšší bezpečnost, méně problematického odpadu
Thorium samo o sobě není štěpné. Proto se v reaktoru nejprve musí přeměnit na uran-233. Ten už energii uvolňovat dokáže. Reaktor pak využívá palivo ve formě roztavených solí.
Jednou z velkých předností thoriových reaktorů je jejich potenciálně vyšší bezpečnost ve srovnání se současnými "klasickými" reaktory. Vhodný návrh thoriového reaktoru se silně negativním teplotním koeficientem (zvýšení teploty vede ke snížení výkonu) a zároveň velice vysokým přípustným zvýšením teploty totiž může z hlediska bezpečnosti pokrývat i různé havarijní stavy.
Další výhodou je jaderný odpad. Thoriový palivový cyklus ho sice úplně nevylučuje, ale objem i doba nebezpečnosti odpadu by měly být výrazně příznivější. To může být i klíčový "politický" argument s ohledem na problematičnost radioaktivního odpadu z elektráren ve vnímání veřejnosti.
Quora
Srovnání spotřeby paliva v klasickém a thoriovém reaktoru
Investoři mají smůlu. Zatím
Thoriová energetika není nová myšlenka. Už v 60. letech fungoval ve Spojených státech experimentální reaktor s tekutými solemi. Tehdy ale dostaly přednost uranové technologie, mimo jiné proto, že lépe zapadaly do vojenského a zbrojního programu. Thorium tak zůstalo stranou zájmu.
Čína teď ale provozuje experimentální thoriový reaktor s cílem ověřit technologii v reálném provozu. Zatím nejde o komerční elektrárnu s velkým výkonem, ale je to jasný signál, že Peking aktivně přemýšlí o tom, jak energetiku diverzifikovat a dále posílit svoji energetickou bezpečnost.
Energetika na rozcestí: Česko zatím potřebuje uhlí
V nejbližší době bude thoriová energetika spíše o výzkumu než o byznysu. Technologie není standardizovaná, regulační rámce neexistují a první komerční projekty by byly velice finančně náročné. Z dlouhodobého hlediska ale dává thoriová energetika smysl. Nabízí kombinaci vyšší bezpečnosti, menší produkce odpadu a lepší dostupnosti paliva. Právě propojení s těžbou vzácných zemin navíc může zásadně změnit ekonomiku celého řetězce, z nákladného a jinak prakticky nevyužitelného odpadu by se mohl stát cenný zdroj energie.
Z investičního hlediska jde zatím o téma pro trpělivé. Možnosti přímé investice do thoriové energetiky zatím neexistují, většina experimentálních projektů je financovaná ze státních peněz. Zajímavější mohou být nepřímé sázky, třeba přes firmy působící v jaderném inženýrství, materiálových technologiích nebo právě v těžbě a zpracování vzácných zemin.
Zdroj: Quest Ventures, China Daily, IAEA
Doporučujeme
Aktuality
