Jak se zbavit předsudků v investování aneb Proč nezačínat od konce
Chyby patří k investování asi stejně jako výnosy a ztráty. Existuje mnoho předsudků, které negativně ovlivňují chování investorů, ačkoli jsou naprosto zbytečné. Zbavit se jich ale může být mnohem těžší, než se na první pohled může zdát.
Prakticky každý investor již při nákupu akcií podléhá několika předsudkům. Své akcie si cení na více než před nákupem, hledá důvody, proč vlastně do akcie investoval, a příliš se naváže na cenu, za kterou akcii nakoupil.
Michael Batnick ze společnosti Ritholtz Wealth Management uvádí jako příklad akcie společnosti Amazon. Když někdo nakoupil tuto akcii v roce 2009, mohl sledovat zisky prakticky při každém pohledu na svůj investiční účet.
Problémem investorů je také sledování historických rekordů a porovnávání aktuálních cen s těmito maximy. Takže kromě zisků investor také sleduje to, kolik ztratil od posledního maxima.
U ztrát také platí, že investoři je v reálu nehodnotí na základě procentuálních propadů, ale podle toho, kolik ztratí peněz (v tomto případě dolarů). V případě investice do Amazonu investor v devíti případech musel strávit ztrátu, která byla větší než jeho původní investice (v příkladu na grafu to bylo 10 000 dolarů).
Pak je zde další často využívaná, ačkoli nesmyslná kotva, a tou je první leden, tedy výkonnost od začátku roku. "Jako kdyby čas, za který se Země posune na své dráze kolem Slunce, měl nějaký vliv na investici. Takto ale předsudky fungují," říká Batnick. Na grafu níže jsou maximální propady akcií Amazonu v jednotlivých letech vzhledem k hodnotě na začátku roku.
Nejlepší cestou, jak se vyhnout podobným chybám, je uvažovat o investici tak, jako kdyby ji investor pořizoval dnes. Jde o to, aby se zamyslel nad tím, zda by do ní investoval, i kdyby ji již nedržel. Daleko jednodušeji se to řekne, než realizuje, protože znát předsudky a dokázat se jim vyhnout jsou dvě odlišné věci.
Podle Batnicka to nejlépe vystihují slova známého ekonoma a filozofa Adama Smithe: "Akcie je z mnoha praktických důvodů kus papíru, který je držen v trezoru v bance. S největší pravděpodobností ji nikdy neuvidíte. Může, nebo nemusí mít vnitřní hodnotu, její aktuální cena závisí na střetu kupujících a prodávajících v daný den. Nejdůležitější věc, kterou si musíme uvědomit, je jednoduchá - akcie neví, že ji vlastníte. Všechny ty úžasné i hrozné věci, které si o akciích myslíte, případně množství investovaných peněz, které ta která akcie reprezentuje, se samotných akcií vůbec netýkají. Můžete se do ní zamilovat, ale kus papíru vás milovat nebude. A neopětovaná láska může vést k masochismu, narcisismu, nebo v horším případě velkým ztrátám a nenávisti."
Přestože dnes již akcie většinou ani neexistují v papírové podobě, uvedená slova dávají smysl. Jakmile od akcií očekáváme již při investici příliš, můžeme se spálit a na akcie postupně zanevřít. Přitom stačí se chovat normálně a nepodléhat zbytečným a nelogickým předsudkům.
Zdroj: The Irrelevant Investor
