Inflace již není, co bývala
Evropu trápí nízká inflace. A to i přes oživení na trhu práce, které pomáhá růstu mezd. Historické ohlédnutí nabízí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Před finanční krizí byla reakce inflace na růst mezd daleko výraznější. Po finanční krizi tato vazba, na kterou spoléhá (nejen Evropská) centrální banka, citelně zeslábla.
To potvrzují i odhady Mezinárodního měnového fondu. Inflace podle dostupných dat reaguje na růst mezd s méně než pětinovou intenzitou ve srovnání se situací před rokem 2008.
Analýza MMF ukazuje, že za to může několik faktorů:
- Zesílení konkurence (domácí i zahraniční) a cenové srovnávače snižují schopnost firem zvyšovat ceny v reakci na růst mezd.
- Vyšší ziskovost firem snižuje průsak mzdových tlaků do cen. Lapidárně řečeno, firmy si to mohou dovolit.
- Inflační očekávání jsou velice nízká, takže i firmy předpokládají, že růst mezd je pouze dočasný.
Všechny tři faktory přitom dávají zelenou Evropské centrální bance v udržování uvolněné měnové politiky. Jediným potenciálním problémem může být finanční stabilita, ale tu si může centrální banka pohlídat prostřednictvím makroprudenčních nástrojů, například limitem na poměr velikosti úvěru k celkové hodnotě (LTV) a dalších.
Zdroj: Česká spořitelna
