Argentinská opoziční politička žádá zatčení Madura, přijede-li na summit CELAC

Opozice ale pozvání Madura kritizuje. Argentinská konzervativní politička Patricia Bullrichová dokonce vyzvala úřady, aby venezuelského prezidenta po příletu do Buenos Aires zatkly, a to kvůli obvinění z vazeb na drogový kartel, které v roce 2020 vzneslo americké ministerstvo spravedlnosti proti Madurovi a několika jeho spolupracovníkům. Bullrichová podala žádost o zatčení k argentinskému zastoupení americké Agentury pro potírání narkotik (DEA).

Venezuelská vláda uvedla, že Maduro, jehož účast na summitu nebyla oficiálně potvrzená, do Argentiny nepřijede. Uvedla, že dostala informace o "plánu vypracovaném v prostředí neofašistické pravice", který počítal s agresí vůči Madurovi a venezuelské delegaci. Pravice podle Caracasu chystala "politováníhodné představení", které by narušilo průběh summitu. Maduro se V PONDĚLÍ měl setkat také s brazilským prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silva. Schůzka byla na žádost venezuelské vlády zrušena, uvedla brazilská prezidentská kancelář. Do Buenos Aires nakonec přicestuje šéf diplomacie Yván Gil.

Argentinský prezident Alberto Fernández uvedl, že jako prezidenta členské země CELAC Madura nemohl nepozvat. Navíc některé země včetně Spojených států, Kolumbie či Francie v posledním roce zmírnily kritiku Madurovy socialistické vlády. Kolumbie proto, že do úřadu nastoupil levicový prezident. Ostatní zřejmě i v souvislosti s energetickou krizí. Obnovení jednání Madurovy vlády s venezuelskou opozicí, k nimž loni přispěli i Fernández a francouzský prezident Emmanuel Macron, vyústilo v dočasné zmírnění amerických ropných sankcí.

Sdružení CELAC, jehož členy jsou tři desítky zemí, vzniklo v prosinci 2011 podpisem deklarace v Caracasu. Na jeho vzniku se země regionu dohodly v roce 2010, kdy byl prezidentem Brazílie Lula da Silva. Úterního summitu se zúčastní například i kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, který už do Argentiny podle deníku Clarín dorazil.

Madurova autoritářská vláda byla v předchozích letech důvodem diplomatických sporů mezi členskými zeměmi sdružení CELAC, v některých ale už místo pravicových vlád nastoupily levicové, jako například v Brazílii či Kolumbii. Bývalý brazilský krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro po nástupu do úřadu v roce 2019 oznámil odchod Brazílie ze sdružení CELAC, oficiálně se tak stalo v lednu 2020. S nástupem levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silva se ale už Brazílie do CELAC vrátila.