ČEZ se zaměří na budování obnovitelných zdrojů a bude pokračovat v útlumu uhlí

Energetická skupina ČEZ se v následujících letech zaměří na budování obnovitelných zdrojů energie a bude pokračovat v útlumu uhlí. Součástí portfolia zdrojů zůstanou jaderné elektrárny, v plánu je i nadále stavba nového jaderného bloku v Dukovanech. Firma plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6 000 megawattů (MW). Na čtvrteční tiskové konferenci k budoucím vizím společnosti to uvedli generální ředitel Daniel Beneš a místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany.

Už do roku 2025 plánuje firma postavit 1 500 MW obnovitelných zdrojů. Nyní skupina má 1 700 MW obnovitelných zdrojů, z toho 1 000 MW v Česku. Skupina ve čtvrtek dále oznámila, že do roku 2030 sníží emise o 55 % ve srovnání s rokem 2019. V roce 2025 pak plánuje vyrábět z uhlí pouze čtvrtinu veškeré své produkce elektřiny, v roce 2030 pak už jen 12,5 %. V loňském roce vyrobil ČEZ bez započtení společností určených k prodeji 57,1 terawatthodiny elektřiny. Více než polovinu dodaly jaderné elektrárny, na uhelné elektrárny připadala třetina výroby. Následovaly zemní plyn (6,8 %) a obnovitelné zdroje (6 %).

"Snaha zabránit změnám klimatu je celosvětovou prioritou, společenský i politický tlak na energetiku proto roste. Cíle dekarbonizace se postupně zpřísňují nejen u nás v Evropě, ale i v dalších částech světa," uvedl Beneš. Cyrani řekl, že obnovitelné zdroje plánuje firma primárně stavět v Česku. "Dominantní technologie budou fotovoltaické elektrárny. Už dnes, do první vlny této výstavby, kterou připravujeme, počítáme s pozemky které máme kolem Severočeských dolů a obecně v severních Čechách na brownfieldech," uvedl.

Instalovaný výkon všech fotovoltaických elektráren v Česku je přitom aktuálně asi 2 000 MW, od roku 2012 stagnuje nebo roste jen mírně. Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu. Cyrani ve čtvrtek uvedl, že ke snižování emisí přispěje i další rozvoj dobíjecí sítě pro elektromobily.

"Počítáme také s tím, že budeme významně investovat do chytrých sítí, takzvaných smart grids, a produktů, které domácnostem umožní dosahovat energetických úspor a snižovat emise," řekl. Součástí firemní vize 2030 je podle něj rovněž důraz na digitalizaci a také na péči o zaměstnance. "Podpoříme rekvalifikaci zaměstnanců a přechod regionů z uhelné energetiky na nové technologie," dodal Cyrani.

Skupina připomněla, že výrobu z uhlí výrazně snížila už během 90. let 20. století, kdy odstavila téměř 2 000 MW v uhelných elektrárnách, celkem 19 starých uhelných bloků. Aktuálně pak firma cíleně snižuje výrobu elektřiny z uhlí od roku 2016, za poslední více než rok uzavřela uhelné bloky o celkové kapacitě zhruba 1 000 MW. Beneš dále uvedl, že eventuální další jaderný blok po plánovaném v Dukovanech by se stavěl v Temelíně. Oficiální stanovisko podle něj ale zatím přijato nebylo. Zmínil také možnost malých modulárních reaktorů.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 % akcií firmy. Představitelé současné vlády uvádějí, že český energetický mix by měl být v dlouhodobém horizontu postaven na jaderné energetice a obnovitelných zdrojích. Takzvaná uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033.

Přechod na nízkoemisní zdroje plánuje v příštích letech řada energetických firem. Minulý týden oznámila společnost EP Infrastructure, která je jednou z hlavních složek Energetického a průmyslového holdingu podnikatele Daniela Křetínského, že plánuje do roku 2030 ústup od uhlí a do roku 2040 uhlíkovou neutralitu. Uhlíková neutralita znamená, že množství oxidu uhličitého, které bude vyprodukováno, bude zároveň spotřebováno nebo zlikvidováno.

"EU své dekarbonizační úsilí k roku 2030 nadále stupňuje a je logické, že tento tlak reflektují všichni hráči v uhelné energetice. Proto také v rámci společnosti Sev.en Innovations hledáme a testujeme různé moderní ekologické technologie a připravujeme významné investice do obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť, výroby zeleného vodíku a dalších inovačních řešení. Zvláštní pozornost věnujeme transformaci hnědouhelného lomu ČSA na infrastrukturu pro chytrý průmysl či rezidenční projekty i bezemisní výrobu energie," řekl ve čtvrtek Pavel Farkač, analytik skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.

Analytici: Nová strategie ČEZ reaguje na realitu evropského energetického trhu

Nová strategie energetické skupiny ČEZ do roku 2030 reaguje na realitu evropského energetického trhu, kdy šanci na přežití mají pouze firmy, které opustí uhlí. Shodla se na tom většina analytiků a expertů, které oslovila ČTK.

"Vybudování takového výkonu přinese tisíce pracovních příležitostí při výstavbě a provozu obnovitelných zdrojů. To pomůže zachovat zaměstnanost například v regionech, které projdou transformací od uhelné energetiky k příležitostem v nové ekonomice. Pro budoucnost české energetiky je také klíčový oznámený plán vstupu ČEZ do rozvoje akumulace včetně výroby vodíku," řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Podle ekonoma portálu Capitaliked.com Radima Dohnala nově vydaná strategie obsahuje očekávatelná sdělení, která v některých částech v zásadě nabízejí maximum možného podle požadavků Evropské komise a závěrů klimatické dohody z Paříže. "Podle mého názoru mohla být ale ambicióznější. Nikde se v ní nepíše o prodlužování životnosti šesti jaderných bloků, což by jistě pomohlo udržet či zvýšit podíl bezemisních zdrojů. Zároveň jsem nenašel detailněji popsány způsoby realizace energetických úspor," uvedl.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor míní, že vize reflektuje probíhající změny ve světové a evropské energetice. "Donedávna byl směr k bezemisním technologiím tlačen především politickými rozhodnutími na úrovni EU, nyní se ale k tomu přidává silný ekonomický tlak ve formě rychle rostoucích cen emisních povolenek a odmítavý přístup finančních institucí k financování fosilních projektů. ČEZ se proto přizpůsobuje tomuto prostředí a je správné, že se snaží být lídrem v oblasti moderní energetiky," řekl.

Rozhodování investorů stále častěji doprovází i detailní průzkum dopadů činnosti kupované firmy na životní prostředí a sociální udržitelnost. Tedy o oblast známou pod zkratkou ESG (Environmental Social and Corporate Governance), uvedl k oznámení ČEZ Jan Brázda, partner poradenské firmy PwC zodpovědný za oblast ESG. "Bude platit jednoduchá rovnice. Větší zájem o sociální témata a životní prostředí povede k růstu hodnoty firem, a tím i k jejich větší atraktivitě pro investory," dodal.

Energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr, který je kritikem současného vedení ČEZ, na Twitteru uvedl, že generální ředitel ČEZ Daniel Beneš za deset let ve firmě už představil minimálně pět strategií. "Šly do někam vždy a rychle. Suma ztrát, kterou způsobil vlastníkům ČEZ, bere dech i v EU měřítku. Nejlepší vizí pro ČEZ je jeho rychlý konec. Nic osobního, sebereflexe je nutná," napsal.

Ekologové: ČEZ dal signál, že doba uhelná končí, plán má však nejasný

Nově představená strategie firmy ČEZ je podle ekologických organizací signál, že budoucností energetiky jsou obnovitelné zdroje a že doba uhelná končí rychleji, než se nedávno čekalo. Firma však neuvedla, které uhelné elektrárny bude zavírat a kdy o tom bude rozhodovat. Plán je polovičatý, uvedli v reakci na vystoupení představitelů ČEZ zástupci Greenpeace a Hnutí Duha.

"Nová strategie firmy ČEZ dává zcela jasný signál, že budoucností energetiky jsou obnovitelné zdroje a naopak uhlí končí. Doufám, že se z toho poučí hlavně vláda," uvedl energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. "Pokud má Česko odpovědnost k budoucím generacím a zároveň chce využít aktuální finanční nabídky EU pro modernizaci energetiky a spravedlivou transformaci ekonomiky uhelných krajů, potřebuje ihned naplánovat rychlý odklon od uhlí do konce tohoto desetiletí. Konec uhlí v roce 2038, který prosazuje ministr průmyslu Havlíček, je ekologický i ekonomický nesmysl," dodal ekolog.

Podle Lukáše Hrábka z Greenpeace je konec uhlí v podání ČEZ polovičatým řešením. "Ovšem i tak jde o velké symbolické rozhodnutí, které ukazuje, že uhlí v Česku definitivně končí. Ministři a ministryně této vlády, případně i té budoucí, která vznikne po podzimních volbách, by měli důkladně zvážit, jak moc chtějí podporovat uhlí i po roce 2030, když ho v té době nebude podporovat ani ČEZ," zdůraznil Hrábek.

Ekologové upozorňují, že dosavadní ústup společnosti od uhlí znamenal hlavně prodej uhelných elektráren Chvaletice a Počerady skupině Sev.en Energy. Ani nyní pak podle organizací firma neuvedla, které elektrárny se budou zavírat a kdy se o tom bude rozhodovat s ohledem na potřeby distribuční soustavy. Ekologům se také nelíbí, že firma neuvedla, zda chce prodlužovat těžbu na dole Bílina za horizont roku 2030.

"Velká část bank a pojišťoven na českém trhu omezuje poskytování úvěrů a pojištění uhelným firmám, které nemají plán na konec využívání uhlí do roku 2030," poznamenal pak za Greenpeace Jiří Jeřábek. "Takový plán ale skupina ČEZ dnes nepředstavila: v roce 2030 stále plánuje spalovat uhlí a neuvedla ani konečné datum spalování uhlí. Lze tedy předpokládat, že takový plán nesplňuje pravidla řady finančních institucí pro poskytování finanční podpory či pojištění, a dnes oznámená prezentace se tak minula se zamýšleným cílem."

"Realita donutila ČEZ urychlit konec spalování uhlí a orientovat se na čisté obnovitelné zdroje. Předpokládám, že příští strategie firmy už nebude počítat ani s tak neekonomickými a riskantními zdroji, jako jsou velké jaderné reaktory. Ten v Dukovanech ČEZ plánuje jen díky štědré veřejné finanční podpoře, kterou budou splácet ještě další generace spotřebitelů do konce století," uvedl energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens.

Kateřina Holá z organizace Limity jsme my vize ČEZ zkritizovala. "Slibovat, že budete mít v roce 2030 v provozu dvě až tři uhelné elektrárny, je naprosto v rozporu s tvrzením, že chcete chránit klima. Navíc, jak ukázala i nová studie Mezinárodní agentury pro energii (IEA), pokud se chceme vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize, nemůžeme stavět žádné nové plynové zdroje," napsala aktivistka. Podle Holé zástupci Limity jsme my vnímají strategii ČEZ spíše jako "snahu zachránit co nejvíce fosilních paliv". "Uhlí musí do roku 2030 skončit a ani megawatt z něj nemůže být nahrazen jiným fosilním palivem," zdůraznila.

Zdroj:
ČTK
Přestat sledovat
Elektřina
Přestat sledovat
Energetika
Přestat sledovat
Jaderná energetika
Přestat sledovat
Uhlí a koks
Přestat sledovat

Videotéka

21. 9. 2021 12:07
Igor Müller (NN Investment Partners): Ve střední a východní Evropě jsou stále velice atraktivně…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Erste Group Bank
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Pražská burza
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Varšavská burza
Přestat sledovat
20. 9. 2021 12:00
Investorský magazín: O rezidenčních nemovitostech s makléřem Petrem Vomastkem
Bydlení
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
20. 9. 2021 9:30
Petr Novotný (Investiční web): Trh řeší problémy Evergrande a jejich možné dopady, ceny akcií se…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
20. 9. 2021 6:11
6 let dieselgate a smutná česká statistika: 160 tisíc poškozených a nulové odškodnění. Vrátí téma…
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Knihy a literatura
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Volkswagen
Přestat sledovat