Bank of England potvrdila nastavení měnové politiky, základní sazba zůstává na 0,75 %

Britská centrální banka na zářijovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 0,75 %. Trh tento výsledek očekával. V srpnu Bank of England sazbu zvýšila o 25 bazických bodů, poprvé od loňského listopadu. Program skupování aktiv v objemu 435 miliard GBP zůstává po zářijovém zasedání rovněž beze změny.
Trh všeobecně očekával, že Bank of England sazby zvýší už v květnu. Poté však byly zveřejněny zprávy o poklesu inflace a o pouze nepatrném růstu hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí a investoři svá očekávání změnili. Později zveřejněná data trend potvrdila.
V září pro ponechání základní úrokové sazby beze změny hlasovalo všech devět členů měnového výboru, stejně jako v srpnu pro zpřísnění politiky. Podle analytiků chce nyní dát banka ekonomice čas vyrovnat se s posledním zvýšením úroků před brexitem. Další zvýšení základní úrokové sazby, která je teď nejvýše od března 2009, až do brexitu na konci března 2019 odborníci neočekávají.
Banka nicméně navzdory obavám z brexitu zvýšila svůj odhad růstu britské ekonomiky v třetím čtvrtletí na 0,5 % z dřívějších 0,4 %. Rozhodnutí částečně motivoval růst spotřebitelských výdajů během neobvykle horkého léta.
Británie hodlá opustit EU v březnu příštího roku, doposud se však nedokázala dohodnout na podmínkách odchodu. Šéf britské centrální banky Mark Carney tento týden souhlasil s prodloužením svého funkčního období do konce ledna 2020. Chce tak pomoci zajistit hladký průběh brexitu.
Loňské listopadové zvýšení sazeb bylo prvním utažením měnové politiky Bank of England za více než deset let. Naposledy banka přikročila ke zvýšení sazeb v létě 2007. Od té doby úrokovou sazbu nejdříve jen snižovala a později ji držela na rekordním minimu 0,25 %. V listopadu se základní sazba vrátila na úroveň, na které se nacházela před snížením v srpnu 2016.
Vyšší úrokové sazby mají dopad na ekonomiku i obyvatelstvo. Hypotéku má v Británii kolem 8,1 milionu domácností a z nich téměř polovina má nějaký typ variabilního úročení, které na růst základní sazby reaguje s minimálním odstupem.
Po referendu z června 2016, v němž se Britové vyslovili pro odchod země z Evropské unie, britská centrální banka předpokládala výrazné zhoršení výkonu ekonomiky, a sáhla proto ke snížení úrokových sazeb a obnovení nákupů dluhopisů. Očekávaný prudký hospodářský pokles se ale nekonal, byť expanze ekonomiky zpomaluje.
Nezaměstnanost se nyní v Británii pohybuje na nejnižší úrovni od 70. let 20. století, inflace ale dosahuje 2,5 %, takže se nachází nad 2% cílem centrální banky.
Zdroj: Bank of England, ČTK
Aktuality
