Stabilizace trhu skrze stabilizaci institucí aneb Proč repo z dílny ČNB není nuda
Nedávno přijatá novela zákona o ČNB dala této instituci širší pravomoci, mimo jiné i k obchodování s nebankovními institucemi. A ČNB toho hned využila ke zřízení nové repo facility, skrze kterou bude moci poskytovat likviditu na dva týdny pojišťovnám, penzijním společnostem a investičním společnostem výměnou za státní dluhopisy, státní pokladniční poukázky a poukázky ČNB. Proč to je nebo může být důležité, vysvětluje ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.
Ano, i Česká národní banka vydala "poukázky", tedy cosi jako dluhopisy. Například ke konci loňského roku jich podle Roční účetní závěrky ČNB za rok 2019 bylo na světě v hodnotě přes 2 biliony korun. ČNB je používá dlouhá léta, ale (dosud) jen jediným způsobem, a sice jako protihodnotu při stahovacích repo operacích s bankami (tedy když banky ukládají v ČNB svou likviditu).
Proto se ostatně hovoří o "repu", tedy o repurchase agreement. ČNB bance "prodá" své poukázky a za 14 dnů je zase odkoupí zpět. Za jistých okolností se poukázky ČNB coby protihodnota v bankovních repech mohou dostat z rukou bank do rukou nebankovních společností, které je pak mohou naopak nabídnout ČNB jako protihodnotu v rámci nově zavedeného dodávacího repa (kde nebankovní společnost prodá ČNB její vlastní poukázky a za 14 dnů je koupí zpět).
Na první pohled může nově zavedené nebankovní dodávací repo působit jako humanitární gesto ČNB připravující záchranný kruh pro případ, že se dostanou do potíží dotčené typy finančních institucí. Může se také zdát, že je vymezení okruhu přípustných typů aktiv jen nezajímavou technikálií.
Ve skutečnosti je ale primárním smyslem nejspíše ochrana trhů právě s těmito typy aktiv. Pokud by totiž pojišťovny, penzijní společnosti (skrze penzijní fondy) nebo investiční společnosti (skrze podílové fondy) náhle potřebovaly svým klientům vyplatit celkově velkou sumu peněz, může je to tlačit do bleskového prodeje svých aktiv (například státních dluhopisů). To může způsobit paniku na trhu s těmito aktivy, prudký pokles jejich cen, a nakonec otřesy ve fungování celého finančního systému včetně realizace nynější uvolněné měnové politiky (připomeňme, že z poklesu ceny aktiva plyne automaticky zvýšení jeho výnosu neboli "úrokové sazby"). Obrazně řečeno, jednotlivým pasažérům se pomáhá hlavně proto, aby nerozhoupali celou loď.
Úmysl ČNB chránit repem spíše trhy než instituce je zřejmě také důvodem toho, proč ve výčtu nebankovních institucí, které mohou toto repo využívat, chybí například nebankovní poskytovatelé úvěrů. U nich totiž scénář náhlé potřeby velkého objemu peněz a z toho plynoucího bleskového prodeje aktiv nehrozí. Tyto instituce svým pádem přes palubu celou loď rozhoupat nemohou.
Zdroj: Česká spořitelna
Aktuality
