Trh s dluhopisy a (další) jiná čínská cesta

Zatímco inflace nutí většinu zemí světa zvyšovat úrokové sazby, Čína se chová jinak a nechává si prostor pro další uvolňování. Čínská centrální banka koncem srpna letos potřetí nečekaně snížila sazby. Růst ekonomiky země nadále zpomaluje v důsledku poklesu trhu s nemovitostmi, slabé spotřeby a lockdownů. Ekonomika pocítila také omezení vývozu v důsledku slabší zahraniční poptávky.

Oživení růstu hospodářství se stalo prioritou a čínští politici mají na rozdíl od svých amerických a evropských protějšků oporu v úrovni domácí inflace, která se drží pod 3 %. Ve druhém čtvrtletí poprvé za více než deset let klesl výnos referenčních čínských desetiletých státních dluhopisů pod výnos amerických desetiletých státních dluhopisů.

Od této doby se výnosový rozdíl zvětšil na více než 60 bazických bodů. Na první pohled by se mohlo zdát, že to pro globální investory snižuje relativní přitažlivost držení čínských onshore státních dluhopisů, ale po zohlednění reálných výnosů očištěných o inflaci a na pozadí širšího makroekonomického kontextu je obrázek složitější.

"Vnímáme vysokou pravděpodobnost dalšího snížení sazeb v Číně, což poskytne podporu čínským onshore dluhopisům, ale také zvýší tlak na další oslabení jüanu vůči dolaru. Čínská opatření na uvolnění měnové politiky v letošním roce zatím příliš nepřispěla ke zvýšení zájmu o firemní úvěry ani k oživení podnikatelské aktivity, což vytváří předpoklady pro další a silnější politická opatření. Přesto neočekáváme, že by došlo k dramaticky rozsáhlým měnovým nebo fiskálním intervencím, které byly na hlavních vyspělých trzích podnikány v souvislosti s hospodářským zpomalením během pandemie," říká Alvin Cheng, portfoliomanažer z Fidelity International.

Americká a evropská ekonomika se pohybují po výrazně jiné trajektorii než ta čínská. Prudce rostoucí ceny energií, zvyšující se náklady na pracovní sílu a rozsáhlé pandemické stimuly způsobily přehřátí americké ekonomiky. Ruská invaze na Ukrajinu vytáhla evropskou inflaci na rekordní úroveň. Inflace v USA i eurozóně dosáhla maxim za několik desetiletí, zatímco ta čínská se nyní drží pod 3 %.

Čínský cyklus snižování sazeb a opatrný hospodářský výhled mohou způsobit další oslabení čínské měny vůči dolaru. Přesto se zdá, že odliv kapitálu čínskou centrální banku moc neznepokojuje, protože země kontroluje přeshraniční toky, které jsou podpořeny devizovými rezervami v objemu 3 bilionů dolarů.

Čínský demografický vývoj bude v následujících desetiletích více tlačit na nižší úrokové sazby, protože populace stárne. Tato dynamika obvykle vede k nižší produktivitě, nižší návratnosti kapitálu, a tedy i k nižším sazbám. To naznačuje, že divergence výnosů má prostor se ve velice dlouhém období dále prohlubovat. V krátkodobém horizontu pak rozhoduje vývoj sazeb.

Zdroj: Fidelity International