SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: ECB na lednovém zasedání ponechala politiku beze změny, Draghi ale naznačil její možnou úpravu v březnu

Základní úrokovou sazbu ECB ponechala na 0,05 % a depozitní sazbu na -0,3 %. V prosinci depozitní sazbu snížila z -0,2 %. Zápůjční sazba zůstává na 0,3 %. Ponechání úrokových sazeb na stávajících úrovních se všeobecně očekávalo. Rovněž pokračuje kvantitativní uvolňování v objemu 60 miliard eur měsíčně, a to minimálně do března 2017.

Na tiskové konferenci šéf ECB Mario Draghi řekl, inflace zůstane i v následujících měsících velmi slabá, případně se dokonce dostane do záporných čísel. Nebezpečí dalšího poklesu cen se opět zvýšilo v úvodu tohoto roku spolu se zvýšenou nejistotou ohledně vyhlídek růstu rozvíjejících se ekonomik a výkyvů na finančních a komoditních trzích a rovněž vzhledem ke geopolitickým rizikům. Zaktualizovanou ekonomickou prognózu ECB představí na březnovém zasedání.

"Tisková konference po zasedání především povzbudila spekulace, že by mohlo dojít k dalšímu uvolnění měnové politiky. Důvodem těchto spekulací je kombinace pomalého zotavování evropských ekonomik, stále nízké inflace, poklesu cen komodit a rizik plynoucích z možného výraznějšího zpomalení čínské ekonomiky," říká Ľuboš Mokráš, ekonom z Fio banky. "V poslední době na síle nabývají také obavy z negativních dopadů nestability finančních trhů na reálnou ekonomiku. Draghi do značné míry váhu těchto faktorů potvrdil, specificky se zmínil o sekundárních efektech poklesu cen komodit, především ropy, a také o utažení podmínek financování kvůli neklidu na trzích. Čínu naopak vidí ECB zatím poměrně optimisticky. Klíčové bude březnové zasedání, do té doby jak vývoj makroekonomických údajů, především inflace, tak vývoj inflačních očekávání a vývoj na finančních trzích. Případná pokračující nestabilita by měla přispět k silnějšímu stimulu," dodává Mokráš.

Evropská centrální banka inflaci cíluje na 2 %. V prosinci v eurozóně inflace podle finálních dat Eurostatu zrychlila na 0,2 % z 0,1 % v listopadu (revidováno z +0,2 %). K růstu cen v prosinci přispěly například vyšší ceny v restauracích a kavárnách. Dolů naopak cenovou hladinu tlačily ceny pohonných hmot či ceny topného oleje a plynu. Bez zahrnutí kolísavých cen potravin a energií se spotřebitelské ceny v eurozóně zvýšily proti předloňskému prosinci o 0,9 %.

Pokles cen zaznamenalo 12 členských států osmadvacítky. Nejvíce klesly ceny v Bulharsku, a to o 0,9 %. Naopak nejvyšší byla meziroční inflace v Belgii, kde činila 1,4 %. V České republice ceny po listopadové stagnaci o 0,1 % klesly, ukázala data Eurostatu.

Tisková konference Maria Draghiho

14.30 Draghi: Založeno na naší měnové a ekonomické analýze a poté, co jsme měnovou politiku upravili na minulém zasedání, jsme se rozhodli na tomto zasedání politiku ponechat beze změn.

14.31 Draghi: Je zřejmé, že opatření měnové politiky, která jsme přijali od roku 2014, fungují. Situace se celkově zlepšila a evropská ekonomika je nyní více odolná vůči šokům ze světové ekonomiky.

14.32 Draghi: Program skupování aktiv v objemu 60 miliard eur měsíčně bude pokračovat minimálně do března 2017.

14.33 Draghi: Se začátkem nového roku rizika opět vzrostla, zejména v souvislosti s děním na rozvíjejících se trzích. Bude tedy nezbytné opět zvážit, případně přehodnotit naše stanovisko ohledně měnové politiky na zasedání na začátku března.

14.34 Draghi: Ve třetím čtvrtletí 2015 ekonomika eurozóny vzrostla o 0,3 %, podpořily ji spotřebitelské výdaje. Očekáváme pokračování ožívání evropské ekonomiky podporované dobrými výdaji spotřebitelů.

14.35 Draghi: Pokles cen ropy je příznivý pro spotřebitele, kterým tak zbývá více peněz. Protirůstové faktory ve světové ekonomice jsou riziky pro evropský export.

14.37 Draghi: Výhledy pro inflaci v roce 2016 jsou nyní výrazně nižší, než byly v prosinci 2015, a to kvůli dalšímu poklesu cen ropy. Inflace zůstane i v následujících měsících velmi slabá, nelze vyloučit, že se dokonce dostane do záporných čísel.

14.38 Draghi: Nové ekonomické projekce ECB budou dostupné po březnovém zasedání. Zároveň v nich bude i výhled pro rok 2018.

14.39 Draghi: Dlouhodobá dynamika nahrává pokračování ožívání evropské ekonomiky. Situace na úvěrovém trhu v Evropě je příznivá díky investičním příležitostem, nízkým úrokům a dobré situaci evropských domácností.

14.41 Draghi: Jsme připraveni na zasedání na začátku března představit úpravy měnové politiky, které zajistí návrat inflace ke 2 %, bude-li to třeba.

14.44 Draghi: Máme sílu a odhodlání jednat. V rámci mandátu, který máme, budeme nadále podporovat ožívání evropské ekonomiky. Opakuji, bude nezbytné znovu zvážit, případně i přehodnotit naši měnovou politiku na zasedání na začátku března.

14.47 Draghi: Opatření na poli měnové politiky, k nimž jsme přistoupili od roku 2014, jsou účinná. Když měnovou politiku zvažujeme, díváme se na ceny ropy i ekonomické predikce a rozvíjející se trhy. Tyto faktory se ale v čase mění, nyní se zhoršují. V rámci mandátu, který máme, neexistují limity našich opatření (na podporu ekonomiky).

14.51 Draghi: Měnovou politiku přizpůsobujeme aktuálním podmínkám a děláme vše, co je třeba a co je v mezích našeho mandátu. Stále platí náš závazek podporovat růst inflace těsně pod dvě procenta.

14.54 Draghi: Uprchlíci jsou nečekaný faktor, který mění a bude měnit tvář evropské společnosti, jak ji známe. Máme ale příležitost tento faktor přetavit v růstový katalyzátor Evropy.

14.57 Draghi: Nepřetržitě monitorujeme finanční trhy a bankovní sektor a analyzujeme, zda opatření centrálních bank, nejen ECB, nemohou způsobit nestabilitu trhů a bankovního sektoru. Zatím nic takového nepozorujeme.

14.58 Draghi: Naším cílem zůstává dosažení udržitelného ekonomického růstu a zajištění cenové stability.

14.59 Draghi: Opatření, jež jsme dosud představili, probíhají hladce. Musíme se nicméně ujišťovat o odolnosti bankovního sektoru.

15.04 Draghi: V posledních týdnech se v Číně stalo několik důležitých věcí, které vedly k odlivu kapitálu z tamních trhů (slabší PMI, oslabení měny, pokles cen akcií). Čínské úřady nicméně jednají zodpovědně.

15.06 Draghi: Dramaticky vývoj cen ropy a vlastně cen všech komodit nelze ignorovat a vnímat jako dočasný. Nízké ceny komodit se totiž sekundárně promítají i do cen dalšího zboží a služeb. Navíc je třeba brát v potaz vytrvalost poklesu cen komodit.

15.11 Draghi: I my vidíme významné pohyby na trzích, je ale těžké jednoznačně říct, z čeho pramení.

15.30 Draghi: Když se snažíte dosáhnout jistých cílů a nejste úspěšní v nějakém horizontu, můžete se buď vzdát a upravit svoje projekce, případně říct, že k dosažení těchto cílů potřebujete třeba několik let, nebo se snažit dál. My se rozhodně nevzdáváme.

15.30 Tisková konference Maria Draghiho skončila.

Euro v reakci na výsledek zasedání ECB oslabilo k dolaru z 1,0905 USD až na 1,0785 USD. Posléze část ztrát smazalo, kolem 15.15 SEČ se ale nadále pohybovalo kolem 1,08 USD. Pod tuto hladinu euro sestoupilo po dvou týdnech. K japonskému jenu společná evropská měna klesla na minimum za devět měsíců.

"Za předpokladu, že se vývoj na trhu s ropou do března neotočí a vyšší ceny černého zlata nebudou tlačit inflaci nahoru, čekáme, že by ECB na příštím zasedání mohla snížit depozitní sazbu o 0,1 až 0,2 procentního bodu. Ohledně QE by dávalo smysl další zvýšení objemu nákupů aktiv. V kontextu možného dalšího oslabení eura by Fed mohl pomaleji zvyšovat sazby," uvedl Jiří Polanský, ekonom z České spořitelny.

V prosinci ECB trhy zklamala, když zavedla méně důrazná opatření, než jaká se od ní očekávala. Banka snížila svou depozitní sazbu hlouběji do negativního pásma a prodloužila program nákupů dluhopisů minimálně o šest měsíců, aby podpořila ekonomický růst a inflaci.

"V prosinci se ECB shodla, že inflaci je třeba dotlačit ke dvěma procentům poměrně rychle. Od té doby nicméně inflační očekávání poklesla, pětileté z jednoho procenta na 0,7 % a desetileté z 1,4 % na 1,1 %. Trh jednoduše nevěří, že ECB dokáže nejen v dohledné době dostat inflaci na cíl," uvedl v pátek před zasedáním banky David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

"Kvantitativní uvolňování, záporné sazby ECB ani Draghiho slova 'uděláme cokoliv' nemají dostatečnou sílu na to, aby samy o sobě zvýšily inflačních očekávání. Jediné, co s inflačními očekáváními mává, jsou ceny ropy," pokračuje Navrátil.

Ceny ropy přitom pokračují v poklesu. Severomořská ropa Brent se aktuálně prodává zhruba za 28,30 USD za barel a severoamerická ropa WTI za 28,10 USD za barel, tedy poblíž 13letých minim.

Ještě v listopadu stála ropa 50 dolarů za barel. Od podzimu 2014 se její ceny propadly o více než 75 %. Dno přitom podle mnohých analytiků leží ještě níže.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) tento týden snížila výhled světové poptávky po ropě pro rok 2016. Předpokládá pokles nabídky producentů mimo OPEC, který by ale měla vykompenzovat produkce Íránu. Ten by měl do půl roku začít zásobovat trh s ropou dodatečnými 600 tisíci barelů za den. Převis nabídky na trhu s ropou se podle IEA udrží až do konce letošního roku, zejména kvůli vyšší těžbě a nezvykle teplému počasí v zimní sezóně.

Minulý týden snížily své odhady vývoje cen ropy v tomto roce mimo jiné Barclays, Macquarie, Bank of America Merrill Lynch, Standard Chartered nebo Société Générale. Nejpesimističtější je podle agentury Reuters Standard Chartered, která předpověděla, že by ceny mohly spadnout až k 10 USD za barel, protože na ropném trhu podle ní není nic fundamentálního, co by propad zastavilo.

Důležitými údaji jsou pro ECB též data o vývoji HDP eurozóny. Zpřesněná data Eurostatu na začátku prosince potvrdila dříve zveřejněný předběžný odhad růstu ekonomiky společenství zemí platících eurem ve třetím čtvrtletí o 0,3 % mezikvartálně. Ve druhém čtvrteltí růst činil 0,4 %. Meziročně se hrubý domácí produkt eurozóny ve třetím čtvrtletí zvýšil o 1,6 % po +1,5 % ve druhém kvartálu. Hlavním motorem růstu v eurozóně byly ve třetím kvartálu stoupající zásoby podniků a spotřebitelské výdaje.

Ze členských států, které mají již data dostupná, expandovala ekonomika mezikvartálně nejvíce v Rumunsku (+1,4 %), Chorvatsku (+1,3 %), na Maltě (+1,1 %), v Lotyšsku (+1,0 %), v Polsku a na Slovensku (shodně +0,9 %), ve Švédsku a Španělsku (shodně +0,8 %). Pokles naopak zaznamenaly Řecko (-0,9 %), Estonsko a Finsko (shodně -0,5 %) a Dánsko (-0,1 %).

Zdroj: ČTK, Bloomberg