MMF zvolil do svého čela na druhé funkční období Christine Lagardeovou. Co o ní možná nevíte?
Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu zvolila výkonnou ředitelkou této globální instituce Christine Lagardeovou, která tak ve funkci zůstane i ve druhém pětiletém funkčním období. To jí začíná 5. července.
Lagardeová byla jediným kandidátem na funkci ředitelky MMF. Měnový fond v prohlášení mimo jiné uvedl, že Lagardeová byla zvolena na základě konsenzu a že na členy výkonného výboru zapůsobilo její rozhodné a moudré vedení.
Christine Lagardeová: První šéfka MMF a první francouzská ministryně financí
Christine Lagardeová byla zvolena do čela MMF na konci června 2011 a funkce se ujala 5. července téhož roku. Stala se 11. hlavou MMF a první ženou v této funkci v historii. V první polovině letošního února byla nominována na druhé funkční období v čele této instituce.
V roce 2011 o křeslo šéfa MMF soupeřila s guvernérem mexické centrální banky Agustínem Carstensem. V čele MMF tehdy vystřídala Dominiqua Strausse-Kahna, který byl nucen odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v jednom newyorském hotelu. Letos byla jedinou kandidátkou.
Lagardeová si v poslední době vysloužila uznání za to, že se podařilo v americkém Kongresu schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Během jejího působení v čele MMF se fond rovněž podílel na pomoci zadluženému Řecku. MMF také rozhodl o zařazení čínského jüanu do skupiny hlavních světových měn.
Do čela MMF nastupovala Lagardeová s bohatými zkušenostmi z politiky. Od června 2007 až do svého zvolení šéfkou MMF v červnu 2011 byla francouzskou ministryní hospodářství, financí a průmyslu (první žena v této funkci a nejdéle sloužící ministr financí Francie od konce druhé světové války). V době jejího úřadování vzbudil pozornost takzvaný Lagardeové seznam, soupis řeckých majitelů kont u švýcarské pobočky britské banky HSBC podezřelých z daňových úniků. Lagardeová jej pak vydala do Řecka.
Do vlády usedla poprvé v roce 2005 jako ministryně zahraničního obchodu, poté byla v květnu 2007 krátce ministryní zemědělství a rybolovu.
Narodila se jako Christine Madeleine Odette Lallouetteová v Paříži 1. ledna 1956 do rodiny univerzitního profesora. Od mládí se věnovala závodně plavání, v 15 letech se stala mistryní Francie v synchronizovaném plavání. V roce 1974 získala stipendium do USA, kde pracovala jako stážista u kongresmana Williama Cohena. Poté vystudovala angličtinu a právo na univerzitě v Nanterre a vystudovala i Provensálskou univerzitu.
Kariéru udělala ve firmě Baker & McKenzie, kam nastoupila v roce 1981. Přes vedoucí pařížské pobočky tohoto právního giganta se vypracovala až na vrchol, do chicagského ústředí firmy, kde se v roce 1999 stala jako první žena prezidentkou výkonného výboru a od roku 2004 šéfovala výboru pro globální strategii firmy.
Jako ministryně financí si získala velký mezinárodní kredit. V roce 2008 ji časopis Forbes zařadil na 14. místo mezi nejmocnějšími ženami světa a v roce 2009 byla podle listu Financial Times nejlepším ministrem financí v eurozóně. Předloni ji Forbes ve svém žebříčku nejmocnějších žen zařadil dokonce na páté místo.
Její jméno figuruje ve finančním skandálu, který v roce 2011 ohrožoval její volbu do čela MMF. Lagardeová byla ve Francii obviněna z nedbalosti v případu sporné arbitráže z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. Francouzský soud loni v prosinci nařídil, aby byla Lagardeová kvůli své úloze v případu souzena. Lagardeová oznámila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Vedení MMF své šéfce již dříve vyjádřilo podporu.
Vždy elegantní a uměřená Lagardeová je rozvedená a má dva syny. Je vegetariánka a ve volných chvílích plave a cvičí jógu.
MMF je organizací 188 zemí a jeho cílem je podporovat spolupráci v měnové politice na globální úrovni. Fond podle svého webu usiluje o zajištění finanční stability, podporu mezinárodního obchodu, vysoké zaměstnanosti a udržitelného hospodářského růstu. Snaží se také přispívat ke snížení chudoby ve světě.
Neexistuje sice žádné oficiální nařízení, aby šéf MMF byl z Evropy, tato praxe se však uplatňuje již od zřízení instituce po druhé světové válce. Podobně v čele Světové banky zase bývá Američan. Za posledních 70 let byli kandidáti z Francie v čele MMF téměř 40 let.
Zdroj: ČTK
