Spotřebitelské ceny v eurozóně v lednu podle finálních dat klesly o 1,4 % meziměsíčně, zatímco meziroční inflace zrychlila na 0,3 %

Negativní míru inflace v lednu zaznamenalo deset členských států. Nejnižší meziroční míry vykázaly Polsko (-1,7 %), Rumunsko (-1,5 %) a Kypr (-1,1 %). Nejvyšší přírůstky naopak zaznamenaly Belgie (+1,8 %), Rakousko (+1,4 %) a Švédsko (+1,3 %). Ve srovnání s prosincem meziroční inflace klesla ve dvanácti státech, ve dvou stagnovala a ve čtrnácti zrychlila.

Největší vliv na růst cen v eurozóně měly restaurace a kavárny (+0,1 procentního bodu), tabák a ovoce (obojí +0,06 procentního bodu), zatímco pohonné hmoty stahovaly ceny dolů (-0,28 procentního bodu), stejně jako topné oleje (-0,18 procentního bodu) a zemní plyn (-0,11 procentního bodu).

Takzvaná jádrová inflace bez zahrnutí cen energií a nezpracovaných potravin stoupla na rovné jedno procento. V prosinci byl tento ukazatel na 0,9 %.

Největší brzdou inflace zůstávají nízké ceny energií. Jejich meziroční pokles se ale v lednu zmírnil na 5,4 procenta z prosincového tempa 5,8 %. Ceny potravin naopak o 1,4 % vzrostly.

Vývoj inflace je klíčem v rozhodování Evropské centrální banky (ECB) o měnové politice. Cílem banky je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty. Šéf ECB Mario Draghi v lednu řekl, že výhled inflace na letošní rok se prudce zhoršil. To znamená, že ceny se nebudou zvyšovat tak, jak se dosud čekalo. ECB také uvedla, že na příštím zasedání začátkem března přezkoumá svou měnovou politiku, analytici vesměs čekají její další uvolnění.

ECB od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur měsíčně. Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 % a depozitní sazbu v lednu snížila hlouběji do záporného pásma, aby banky motivovala ke zvýšení úvěrové aktivity.

Zdroj: ČTK, Bloomberg