US MARKETOtevírá v 15:30
DOW JONES-0,08 %
NASDAQ+0,03 %
S&P 500-0,01 %
ČEZ+0,08 %
KB+0,00 %
Erste+0,38 %

Čína letos počítá se zpomalením růstu výdajů na obranu

Čínské výdaje na obranu letos zřejmě porostou nejpomalejším tempem od roku 2010. Mluvčí čínského parlamentu Fu Jing v pátek uvedla, že výdaje by měly stoupnout o sedm až osm procent. Loni se zvýšily o zhruba deset procent na 887 bilionů jüanů (3,4 bilionu Kč). Rozpočet amerického ministerstva obrany pro letošní rok činí 573 miliard dolarů (14,1 bilionu Kč), upozorňuje agentura Reuters.

Redakce IW
Redakce IW
4. 3. 2016 | 10:14
Čína

Zpomalení růstu vojenského rozpočtu v Číně podle agentury AP odráží zvolňování čínské hospodářské expanze i snahu o modernizaci armády zahrnující výrazné snížení počtu vojáků. Hrubý domácí produkt Číny v loňském roce stoupl o 6,9 procenta. Růst druhé největší ekonomiky světa tak byl nejpomalejší za čtvrt století.

Analytik Bondži Obara z institutu Tokyo Foundation se domnívá, že k poklesu vojenských výdajů přispívá rovněž snaha čínské vlády o vymýcení korupce. "Protikorupční kampaň vede k tomu, že se méně peněz ztrácí a výdaje jsou efektivnější," uvedl.

Podle mluvčí parlamentu je rozpočet na obranu založen na potřebách čínské armády, stavu čínské ekonomiky a vývoji rozpočtových příjmů. Rostoucí výdaje na zbrojení v Číně vyvolávají v okolních zemích obavy, a to zejména kvůli čím dál agresivnějšímu postoji Pekingu k teritoriálním sporům ve Východočínském a Jihočínském moři. "Sladěním vojenských výdajů s ekonomickým růstem by Čína mohla čelit domácí a zahraniční kritice," uvedl Obara, který dříve působil jako vojenský atašé na japonské ambasádě v Pekingu.

Čína je často kritizována rovněž kvůli nedostatečné transparentnosti výdajů na zbrojení. "Čína musí být transparentnější a vysvětlovat své vojenské výdaje mezinárodní komunitě," řekl v pátek japonský ministr obrany Gen Nakatani. "Je klíčové, aby Čína nenarušovala rovnováhu v regionu a aby přispívala k mezinárodní stabilitě," dodal.

Čínský prezident Si Ťin-pching nyní pracuje na modernizaci armády, která zahrnuje snížení počtu vojáků na dva miliony z 2,3 milionu a přeměnu velitelské struktury pocházející z dob studené války. Proti reformám se však staví vojáci a důstojníci, kteří mají obavy o svá pracovní místa, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

ČínaPolitikaRozpočet
Sdílejte:

Doporučujeme

Nenechte si ujít

S&P 500: Kde hledat příští akciové vítěze?

S&P 500: Kde hledat příští akciové vítěze?

14. 8.-Andrej Rády
Akciové tipy