Německo trvá na tom, aby Řecko privatizovalo podle dohody

Řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis v úterý na německo-řeckém ekonomickém fóru v Berlíně prohlásil, že Řecko může získat z privatizace státního majetku zřejmě jen šest až sedm miliard eur. Pode něj tak není reálný ani poslední odhad řecké vlády, který počítá s výnosy kolem 15 miliard eur.

"Co se nás týče, tato dohoda (o třetím záchranném programu pro Řecko z loňského července) je stále platná," citovala agentura Reuters mluvčí německého ministerstva financí Friederike von Thiesenhausenovou.

Příjmy z privatizace byly významnou součástí dohod o mezinárodních záchranných programech pro Řecko od roku 2010 a měly výrazně přispět ke krytí finančních potřeb země. Jednotlivé řecké vlády ale kvůli politickému odporu a byrokratickým bariérám získaly prodejem majetku jen 2,5 miliardy eur, tedy necelé jedno procento z peněz, které Atény za tu dobu dostaly nebo mají slíbeno v rámci tří záchranných programů.

Berlín ve středu rovněž potvrdil svůj odmítavý postoj vůči odpuštění části řeckého dluhu. "Náš postoj je ten, že snížení nominálního dluhu Řecka není možné, mimo jiné z právních důvodů," řekl mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert po návštěvě šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové.

MMF se posledního záchranného programu pro Řecko neúčastní jako věřitel a své zapojení do finanční pomoci podmiňuje tím, že evropští věřitelé Řecku sníží dluh nebo ještě výrazněji zmírní podmínky splácení. Německo signalizovalo, že je vstřícné návrhům na další odložení splátek a snížení úroků.

Řecko nyní požaduje, aby zástupci věřitelů rychle dokončili revizi plnění podmínek záchranného programu, která byla od ledna kvůli neshodám mezi věřiteli a kvůli sporům s Aténami už dvakrát přerušena. Bez dobrozdání expertů věřitelských institucí nemohou Atény získat další peníze ze záchranného programu. Dokončení revize je také podmínkou k tomu, aby Atény mohly začít s eurozónou jednat o zmírnění splátek dluhu.

Zdroj: ČTK

Aktualita pro rok 2026