Argentina se po 15 letech triumfálně vrátila na trh dluhopisů

Argentina se v úterý po patnáctiletém vyloučení triumfálně vrátila na mezinárodní trh dluhopisů. Emise obligací jí vynesla 16,5 miliardy dolarů, což bylo více, než se očekávalo, a přitáhla celkové objednávky v hodnotě 69 miliard dolarů. S pomocí peněz z vydaných dluhopisů vláda v Buenos Aires vyplatí ještě tento týden zbylé věřitele, s nimiž se v letošním roce dohodla na řešení jejich pohledávek.
Objem podaných objednávek byl jeden z největších, jaký kdy přitáhla nabídka dluhopisů zemí s rozvíjející se tržní ekonomikou. Argentině to umožnilo stanovit pro své dluhopisy výhodné ceny. Úspěšný návrat na trhy je dílem vlády pravicového prezidenta Mauricia Marciho, který nastoupil do funkce teprve loni v prosinci.
"Mohli jsme vydat snadno dvakrát tolik dluhopisů," řekl na tiskové konferenci argentinský ministr financí Alfonso Prat-Gay. Dodal, že splacení starého dluhu a nová emise nastartují ekonomiku a pomohou zkrotit inflaci.
Z prodeje dluhopisů s desetiletou splatností, na nějž se soustředil zájem investorů, získala Argentina 6,5 miliardy dolarů, roční výnos pro investory byl stanoven na 7,5 %. Vláda dále prodala tříleté, pětileté a třicetileté dluhopisy. Průměrný výnos všech tranší činil 7,14 %, uvedla agentura Reuters s odvoláním na místní makléře a argentinské ministerstvo financí.
Argentina v roce 2002 vyhlásila největší státní bankrot v historii a většina investorů poté přijala odpis více než dvou třetin svých pohledávek. Zbylí investoři však nové dluhopisy se sníženou hodnotou nepřijali, což vedlo k vleklým soudním sporům a vyloučení země z mezinárodních kapitálových trhů.
Prezident Macri po svém nástupu neztrácel čas a během několika měsíců se jeho vláda s posledními nevyplacenými věřiteli dohodla. Řešení otázky starých dluhů označila za klíč k získání investorů a k navedení třetí největší ekonomiky v Latinské Americe zpět na růstovou dráhu.
Argentina se za předešlých levicových vlád kvůli nemožnosti půjčovat si v zahraničí spoléhala na tištění peněz, což vedlo k prudkému růstu inflace a sporům o měření cenových indexů s analytiky i Mezinárodním měnovým fondem. Letos inflace podle odhadů ekonomů dosáhne 35 %, vláda ji ale chce snížit pod 25 %. Země se rovněž dlouhodobě potýká s růstem rozpočtového schodku a ekonomickou stagnací.
Zdroj: ČTK
Aktuality

