SLEDOVALI JSME ŽIVĚ: ECB v červenci ponechala měnovou politiku beze změny. Brexit Draghi na tiskové konferenci odbyl pár poznámkami

V zápisu z červnového zasedání měnového výboru zveřejněném na začátku července ECB vyjádřila obavy, že případné rozhodnutí Spojeného království opustit Evropskou unii by mohlo mít velmi výrazné negativní dopady i na ekonomiku eurozóny a mohlo by ohrozit vyhlídky jejího hospodářského růstu. Během čtvrteční tiskové konference ale Mario Draghi tématu brexitu věnoval jen několik poznámek. Řekl, že bezprostředně po oznámení výsledku referenda o budoucnosti Británie v EU trhy čelily nejistotě a zvýšené volatilitě, rétorika centrálních bank ve směru jejich připravenosti přiměřeně zasáhnout, bude-li to situace vyžadovat, ale podle něj situaci rychle zklidnila.

Obšírněji se Draghi během tiskové konference věnoval špatným úvěrům v portfoliích evropských (především italských) bank. Eurozóna je podle Dragiho ekonomikou, která přímo stojí na bankách, a je proto nezbytně nutné, aby byl evropský bankovní sektor zdravý. Šéf ECB řekl, že problémem finančních domů dnes není jejich kapitálová vybavenost, ale slabá ziskovost, kterou srážejí mimo jiné právě špatné úvěry. "Špatné úvěry kolidují s naší měnovou politikou," prohlásil Draghi s tím, že velký podíl špatných úvěrů v portfoliích bank snižuje schopnost finančních domů poskytovat úvěry podnikům a domácnostem.

TISKOVÁ KONFERENCE MARIA DRAGHIHO

14.31 Draghi: S ohledem na měnově-politickou analýzu jsme se rozhodli ponechat úrokové sazby na stávajících úrovních. Stejným tempem jako dosud pokračuje i program skupování finančních aktiv.

14.32 Draghi: Program skupování aktiv bude pokračovat minimálně do března 2017, případně déle, bude-li to potřeba.

14.33 Draghi: Po britském referendu (o budoucnosti země v EU) trhy zasáhla nejistota a zvýšená volatilita. Akomodativní měnová politika ECB a prohlášení centrálních bank, že jsou připraveny činit kroky na podporu likvidity a stability trhů, ale přispěly ke zklidnění situace.

14.35 Draghi: S ohledem na nejistoty (spojené s výsledkem britského referenda) bude ECB nadále pozorně sledovat vývoj ekonomiky a situaci na trzích. Vývoj makroekonomického prostředí budou lépe ilustrovat nová data, která budou přicházet v příštích měsících.

14.36 Draghi: Předpokládáme pokračování pozvolného ožívání ekonomiky. Data ukazují, že růst pokračuje, avšak slabším tempem než v prvním čtvrtletí.

14.38 Draghi: Inflace by se měla začít zvyšovat ke konci letošního roku, její tempo ale bude i tak nízké. Výraznější růst inflace by měl přijít v letech 2017 a 2018.

14.39 Draghi: Podmínky na úvěrovém trhu zůstávají příznivé a podporují pokračující ožívání ekonomiky eurozóny a vývoj inflace.

14.40 Draghi: Pokud to bude třeba k dosažení našich cílů, jsme připraveni použít všechny nástroje, které nám náš mandát nabízí.

14.42 Draghi: Rizika ohrožující růst eurozóny přetrvávají. Kromě otázky Británie jsou to i další geopolitická témata.

14.44 Draghi: Průzkum na úvěrovém trhu ukazuje, že podmínky pro poskytování úvěrů podnikům a domácnostem se nadále zlepšují, roste i poptávka po úvěrech. Projevují se opatření, která jsme přijali v březnu.

14.45 Draghi: Další pokles nezaměstnanosti a růst průmyslové výroby musejí být podporovány strukturálními reformami.

14.49 Draghi: Banky jsou důležité, obzvláště pro eurozónu, jejíž ekonomika na nich stojí. Akcie bank byly po referendu silně zasaženy, obzvláště pak ty, které mají velký podíl špatných úvěrů. Kapitálová vybavenost finančních institucí je dnes lepší než před několika lety. Problémem, který nás dnes trápí, je nízká ziskovost bank.

14.50 Draghi: Špatné úvěry jsou velkým problémem pro budoucí ziskovost bank i jejich schopnost poskytovat další úvěry. Je to tedy věc, která koliduje s naší měnovou politikou.

14.53 Draghi: Výsledek britského referenda neměl výraznější vliv na inflační výhled. Střednědobý výhled inflace (v eurozóně) je 1,8 %.

14.57 Draghi: O možnosti změny parametrů kvantitativního uvolňování jsme dnes nediskutovali.

15.04 Draghi: Kvantitativní uvolňování i program TLTRO považujeme za úspěšná opatření.

15.12 Ke konci roku začne odeznívat efekt meziročně nižších cen ropy, což by mělo podpořit růst inflace.

15.17 Draghi: Vysoký podíl špatných úvěrů v portfoliích bank zvyšuje náchylnost akcií těchto bank k vyšší volatilitě během období nejistoty na trzích.

15.23 Draghi: Je třeba, aby existoval funkční trh se špatnými úvěry. Musí existovat legislativní rámec, který bude umožňovat se špatnými úvěry jednoduše obchodovat. Některé kroky již v tomto směru byly podniknuty v Itálii, další by měly následovat.

15.30 Tisková konference Maria Draghiho skončila.

Euro proti dolaru během Dragiho projevu zamířilo vzhůru a vystoupilo na denní maximum 1,106 EUR/USD.

"Pro ECB je v tuto chvíli obtížné odhadnout a kvantifikovat dopady brexitu na ekonomiku, mimo jiné proto, že nejsou známy budoucí obchodní podmínky mezi Velkou Británií a EU. ECB bude odhadovat dopady brexitu na ekonomiku eurozóny ve svém výhledu nejdříve v září. Pokud by bylo potřeba z důvodu brexitu uvolnit měnovou politiku, ECB by tak zřejmě učinila nejdříve na podzim," říká Jana Urbánková, analytička České spořitelny.

"Lze navíc předpokládat, že banka bude chtít počkat, jaký vliv budou mít na ekonomiku eurozóny zařazení korporátních dluhopisů do programu kvantitativního uvolňování a nová série cíleného dodávání likvidity komerčním bankám (TLTRO II). Případné další uvolnění měnové politiky by tak zřejmě přišlo až ke konci roku 2016," pokračuje Urbánková.

"Je také otázkou, jaká opatření by banka k případnému dalšímu uvolnění měnové politiky použila. Další snížení depozitní sazby (dnes -0,4 %) by již představovalo riziko pro banky v eurozóně. Pravděpodobnějším krokem by proto mohlo být zvýšení objemu nákupů aktiv v rámci QE, změna podmínek programu či prodloužení délky jeho trvání," dodává Urbánková.

"Ti, kdo místo čekání na výsledek dnešního zasedání ECB vyrazili na dovolenou, o nic nepřišli. ECB trhy nepřekvapila. Draghi si nechal otevřené dveře pro možnost dalšího uvolnění měnové politiky, to je ale vše," říká Carsten Brzeski, ekonom bankovní skupiny ING. "Na dnešní zasedání podle mě investoři velmi brzy zapomenou, zajímavější může být zářijové zasedání," dodává.

ECB v březnu snížila základní úrokovou sazbu a depozitní sazbu srazila hlouběji do záporného pásma. Program nákupů dluhopisů zvýšila na 80 miliard eur měsíčně z 60 miliard eur a sdělila, že do programu budou zahrnuty vedle státních dluhopisů nově také dluhopisy korporátní. Program nákupů firemních dluhopisů ECB zahájila 8. června.

V červnu ECB v rámci programu kvantitativního uvolňování nakoupila dluhopisy a ABS v celkovém objemu 85 miliard eur. Největší objem nákupů stále tvoří dluhopisy státních institucí, jichž ECB v červnu nakoupila celkově za 72 miliard eur. Objem nákupů korporátních dluhopisů dosáhl 6,4 miliardy eur, objem nákupů krytých dluhopisů byl 6,1 miliardy eur a objem nákupů ABS dosáhl 0,5 miliardy eur.

Eurozóna se vrátila do inflace, růst cen je ale nevýrazný

Spotřebitelské ceny v eurozóně se v červnu vrátily k růstu, když v předchozích čtyřech měsících klesaly nebo stagnovaly. Meziroční inflace činila 0,1 %, v květnu se naopak ceny o 0,1 % snížily. Oznámil to minulý týden evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předchozí předběžné údaje z konce června. V celé Evropské unii ceny po květnovém mírném poklesu o 0,1 % v červnu stagnovaly. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny v zemích platících eurem v červnu zvýšily o 0,2 %. V zemích EU pak stouply o 0,1 %.

Spotřebitelské ceny se meziročně snížily v celkem 13 členských zemích EU. Nejhlubší pokles, zhruba o dvě procenta, zaznamenaly Kypr a Bulharsko. Naopak nejvyšší inflace byla v Belgii, kde činila 1,8 %.

Jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny nezpracovaných potravin a energií, činila v eurozóně stejně jako v květnu 0,8 %. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace zrychlila na 0,9 % z 0,8 % v květnu.

Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí podle finálních dat Eurostatu vzrostl mezikvartálně o 0,6 %. Eurostat zároveň zrevidoval data za poslední loňské čtvrtletí na 0,4% růst z dříve hlášeného 0,3% růstu. Meziročně ekonomika expandovala tempem 1,7 %, tedy stejně jako v posledním čtvrtletí roku 2015.

V celé Evropské unii ekonomika expandovala mezičtvrtletně tempem 0,5 %, stejně jako v posledním kvartálu loňského roku, meziročně pak HDP vzrostl o 1,8 % po 2% růstu v posledních třech měsících loňského roku.

Údaje o HDP za druhé čtvrtletí budou zveřejněny 29. července.

Zdroj: ČTK, Bloomberg