ČEZ v prvním pololetí vydělal 13,8 miliardy Kč, potvrdil celoroční výhled čistého zisku, snížil ale výhled zisku EBITDA

Celkové provozní výnosy skupině v prvním pololetí klesly o 5 % na 98,9 miliardy Kč ze 104,5 miliardy Kč. Za druhý kvartál ČEZ vykázal tržby 47,02 miliardy Kč, což indikuje meziroční pokles o 6,6 % z 50,33 miliardy Kč. Pololetní provozní zisk EBITDA klesl meziročně o 7 % a čtvrtletní výsledek na úrovni zisku EBITDA byl nižší meziročně o 20,1 %. Společnost také oznámila odpisy v hodnotě 0,9 miliardy Kč, které se z většiny vztahovaly k rumunským větrným farmám.

Na úrovni očištěného čistého zisku skupina vykázala za první pololetí výsledek 14,8 miliardy Kč a za druhé čtvrtletí 4,8 miliardy Kč.

Slabší výrobu z jádra částečně vykompenzovalo uhlí

Pokles výroby elektřiny v jaderných elektrárnách se podařilo téměř plně kompenzovat zvýšenou výrobou v uhelných zdrojích, celkově tak výroba elektřiny z tradičních zdrojů v pololetí klesla pouze o jedno procento. Přispělo k tomu též dokončení komplexní obnovy všech tří bloků elektrárny v Prunéřově.

Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách se meziročně snížila v prvním pololetí o 6 %, zejména v důsledku odstávek spojených s kontrolou svarů v Jaderné elektrárně Dukovany. V uhelných elektrárnách naopak výroba elektřiny o 4 % vzrostla. Výroba v ostatních tradičních zdrojích stoupla o 4 %, především díky růstu výroby v paroplynové elektrárně Počerady.

"Negativní dopad kontrol svarů v jaderných elektrárnách se nám podařilo kompenzovat vyšší a efektivnější výrobou v uhelných elektrárnách a ziskem z obchodování s komoditami," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Za celý letošní rok společnost očekává meziroční nárůst objemu výroby z tradičních zdrojů o 4 % na 61,7 TWh. Výroba v jaderných zdrojích by za celý rok měla poklesnout o 2 %, naproti tomu výroba v uhelných elektrárnách by měla o 8 % stoupnout. Výroba v ostatních tradičních zdrojích, která však k celkové výrobě přispívá pouze minimálně, by měla být za celý rok vyšší o 17 %.

Takzvaná nová energetika, v níž jsou soustředěny větrné a solární parky, zaznamenala v prvním pololetí letošního roku pokles objemu výroby o 12 % na 0,8 TWh. Výroba poklesla jak v Česku (-1 %), tak v Rumunsku (-15 %). Výrazný pokles výroby v Rumunsku byl způsoben horšími povětrnostními podmínkami v zemi a omezováním výroby ze strany provozovatele přenosové soustavy za účelem regulace přenosové sítě.

Celoroční výhled na úrovni očištěného čistého zisku společnost nezměnila, nadále tak očekává dosažení výsledku 18 miliard Kč.

"Relativně nízký čistý zisk, který očekáváme za druhé pololetí, má vedle tradičních sezónních vlivů ještě další dva důvody," upozornil finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Jednak podle něj bude výsledek v druhé polovině roku ovlivněn nárůstem odpisů a poklesem kapitalizovaných úroků v souvislosti se zařazením obnovené Elektrárny Prunéřov do majetku skupiny, jednak ČEZ letos nemůže počítat s loňským vrácením části daně za emisní povolenky z let 2011 a 2012.

Odstávky jaderných zdrojů sníží zisk EBITDA o 3 miliardy Kč

Odhad zisku EBITDA byl upraven na z 60 na 58 miliard Kč, hlavně z důvodu prodloužení odstávek jaderných elektráren a kvůli posunu očekávaného rozhodnutí soudu ohledně plnění závazku SŽDC z roku 2011. Pozitivně na výhled celoročního hospodaření naopak působí omezení stálých provozních nákladů, uvedl ČEZ.

Na tiskové konferenci k výsledkům Novák řekl, že dopad odstávek jaderných elektráren do letošního celoročního provozního zisku EBITDA bude přes tři miliardy korun proti tomu, kdyby bloky vyráběly na plný výkon. To je značné navýšení i proti původním plánům ČEZ.

"Celkový dopad v penězích proti tomu, co jsme očekávali, je asi 2,5 miliardy Kč. Z toho asi 600 milionů Kč je dopad do prvního pololetí, ve druhém pololetí očekáváme dopad 1,9 miliardy Kč," uvedl Novák.

Během konferenčního hovoru management společnosti uvedl, že k dividendové politice se vyjádří jako tradičně na jaře příštího roku, a zopakoval, že stále počítá s možností akvizic v zemích se stabilní energetickou politikou (například Německo, Polsko, Nizozemsko, Francie, Spojené království). Výsledky skupiny za letošní druhé pololetí by měly být negativně ovlivněny odpisy v souvislosti s převzetím elektrárny v Prunéřově (1,4 miliardy Kč) a vyššími úroky (0,8 miliardy Kč).

ČEZ v minulém roce rozšířil kontroly svarů především v Jaderné elektrárně Dukovany, v jejichž dokumentaci byly nesrovnalosti. Technici navíc provádějí zkoušky zařízení a investice, jež ČEZ potřebuje dokončit kvůli podání žádosti o nové povolení provozu, které ještě potřebuje získat pro tři ze čtyř bloků elektrárny. Mluvčí elektrárny Jiří Bezděk v červnu uvedl, že rozsáhlé kontroly skončí příští rok.

"Výsledky za druhé čtvrtletí byly výrazně pod odhady. Vedle slabších tržeb se negativně projevil i odpis hodnoty aktiv v Rumunsku za 0,9 miliardy Kč. ČEZ dále snížil celoroční výhled zisku EBITDA ze 60 na 58 miliard Kč. Očekáváme proto negativní reakci ceny akcií. Odhady dividend by se měnit nemusely, výhled upraveného čistého zisku společnost ponechala na 18 miliardách Kč," říká Josef Němý, analytik z Komerční banky.

"Očištěný čistý zisk za pololetí dosáhl 14,8 miliardy Kč neboli 82 % potvrzeného celoročního cíle 18 miliard Kč. To znamená, že ve druhé polovině roku by měl ČEZ dosáhnout očištěného čistého zisku jen 3,2 miliardy Kč. To ve srovnání se 14,8 miliardy Kč vypadá jako malé číslo. Společnost navíc snížila výhled výroby v segmentu tradiční energetiky na 61,7 TWh z předchozích 64,6 TWh. Důvodem jsou odstávky jaderných bloků," doplnil Bohumil Trampota, analytik z J&T Banky.

"Celkově jsou výsledky za druhé čtvrtletí kvůli pomalejšímu nájezdu výroby v nových uhelných elektrárnách a vyšším fixním nákladům pod našimi odhady i pod konsenzem. Výsledky tentokrát nebyly tak výrazně jako v prvním čtvrtletí podpořeny segmenty distribuce a prodeje. Snížený výhled zisku EBITDA je mírně negativním překvapením, přestože riziko plynoucí z dalších odstávek v jaderných elektrárnách existovalo. Na druhou stranu výhled dividend se díky potvrzenému výhledu upraveného zisku nezměnil. Čekáme mírně negativní reakci trhu," doplnil Petr Bártek, analytik z České spořitelny.

Za první čtvrtletí ČEZ vykázal provozní zisk EBITDA 20,01 miliardy Kč a čistý zisk 9,96 miliardy Kč, což bylo výrazně nad odhady analytiků. Čistý zisk firmě v prvním kvartálu meziročně vyskočil o 31,6 % neboli 2,4 miliardy Kč a provozní zisk EBITDA se zvýšil proti stejnému období v loňském roce o 4,6 % neboli 0,9 miliardy Kč. Růstu obou ukazatelů se společnosti podařilo dosáhnout navzdory dalšímu poklesu velkoobchodních cen elektřiny. Nad rámec růstu zisku EBITDA působil pozitivně vývoj kurzů měn. Posílení turecké liry vůči americkému dolaru vylepšilo hospodaření skupiny meziročně o 1,3 miliardy Kč.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží prostřednictvím ministerstva financí zhruba 70 % akcií.

Zdroj: ČEZ, ČTK