Monti v prosinci přijde s návrhy změn v podobě rozpočtu EU

Rozpočet EU, jeho tvorba i naplňování mají ve své stávající podobě podle Montiho týmu výrazné nedostatky v tak zásadních otázkách jako je transparentnost, čitelnost či spravedlnost. "Naše konkrétní návrhy proto budou (v prosinci) vycházet z určitých základních principů," zdůraznil Monti. Zmínil se o snaze soustředit rozpočet na "základní byznys" EU, tedy na ty oblasti, kde unie jako celek zvládne věc řešit lépe než každý její člen samostatně.

Italský expremiér s novináři hovořil ve čtvrtek v europarlamentu, kde skončila dvoudenní konference o "vlastních zdrojích EU", tedy o možnostech získávání peněz do unijního rozpočtu jinak než z pokladen členských zemí. Tradičními vlastními zdroji rozpočtu jsou poplatky z dovozu určitých zemědělských produktů, určitá cla a podíl na dani z přidané hodnoty. Do rozpočtu míří také pokuty uložené podnikům za porušení unijních pravidel. Státy přispívají podílem vypočteným na základě hrubého národního důchodu.

Monti a jeho pracovní skupina, ustavená v roce 2014, mají přijít s návrhy na spravedlivější a demokratičtější způsoby unijního financování. Konkrétní návrhy však někdejší komisař pro hospodářské otázky před novináři nechtěl komentovat, prý aby předčasná debata o nich nezhoršila možnosti jejich přijetí. "Budou tam pro každého sladké i trpké pilulky," poznamenal Monti.

Jak ve čtvrtek řekla nynější eurokomisařka pro rozpočet a členka Montiho týmu Kristalina Georgievová, věc ale podle názoru Evropské komise nemá znamenat nějakou "evropskou daň", která by přímo zatížila evropské občany.

Na základě zprávy pracovní skupiny připraví pro členské země konkrétní návrhy změn právě Evropská komise. Státy o věci rozhodují jednomyslně, případná reforma se ale bude týkat až dalšího víceletého finančního období, tedy až po roce 2020.

Podle Montiho nynější vývoj v Evropě v souvislosti s migrační krizí či britským referendem o odchodu z EU zvyšuje poptávku po "zboží", které může občanům zajistit jen unie jako celek. Proto bude pro členské země těžší případné reformní návrhy shodit pod stůl, myslí si.

"Pro rozhodování o tom, co se bude dělat a tedy platit na evropské úrovni, by měl být pevný a poměrně přísný filtr," uvedl dnes někdejší italský premiér. Unijní rozpočet by se tak měl využívat pro věci s "evropskou přidanou hodnotou" a "evropským veřejným zájmem".

S tím souhlasí také Vazil Hudák, nynější slovenský zplnomocněnec pro otázky evropského rozpočtu. Slovensko nyní unii předsedá a jako takové bude za členské země s europarlamentem na podzim vyjednávat o podobě unijního rozpočtu na příští rok.

Kolem rozpočtu se každý podzim vede komplikovaná politická debata, jeho výše přitom odpovídá jen asi jednomu procentu hrubého národního důchodu EU. Letošní rozpočet i jeho nyní diskutovaný návrh na rok 2017 předpokládají závazky okolo 155 či 156 miliard eur (cca 4,2 bilionu Kč).

Podle statistiky Evropské komise z tohoto týdne se přitom jen na dani z přidané hodnoty v roce 2014 vybralo v EU o 160 miliard eur méně, než bylo původní očekávání.

Zdroj: ČTK