Europoslanci řešili střety zájmů členů Evropské komise
Europoslanci v úterý ve Štrasburku diskutovali o střetech zájmů bývalých i současných eurokomisařů. Přiměl je k tomu nedávný případ dnes již bývalé nizozemské komisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesové, která zatajila, že byla v době výkonu své funkce ředitelkou offshoreové společnosti Mint Holdings na Bahamách. Zároveň se členové EP zabývali s tím souvisejícím problémem případů ukrývání příjmů lidí i firem v daňových rájích, jak to v posledních měsících odhalily takzvané Panamské dokumenty a další úniky informací. EU by podle nich v této souvislosti měla více bojovat proti daňovým únikům a praní špinavých peněz.
Jak na úvod debaty uvedl eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici, jakýkoli střet zájmu vůbec nesmí vzniknout. Etický kodex komisařů podle něj obsahuje ustanovení, která tomu mají zabránit. Přísná jsou podle něj i pravidla týkající se toho, co může eurokomisař dělat po ukončení mandátu. Narážel tak na druhý případ, který rozvířil bruselské vody, a sice překvapivé rozhodnutí Junckerova předchůdce v čele Evropské komise Josého Barrosa přijmout funkci v americké investiční bance Goldman Sachs. Tuto záležitost aktuálně prošetřuje i ombudsmanka EU Emily O'Reillyová.
Funkci, kde by mohlo dojít ke střetu zájmů, nesmí eurokomisař přijmout 18 měsíců po ukončení mandátu. Jestliže by uvažoval o nějaké práci v dřívějším termínu, musí komisi informovat a ta rozhodne o slučitelnosti této práce s funkcí eurokomisaře. "Období osmnácti měsíců odpovídá evropským a mezinárodním standardům," dodal Moscovici.
Podle europoslanců jde o téma, které velmi zajímá evropskou společnost. "Občané tak získávají dojem, že pro určité horní vrstvy platí jiná pravidla. Musíme se proti tomu postavit. Nynější předpisy jsou dobré, ale je potřeba je ještě zpřísnit," uvedl německý europoslanec Peter Simon z frakce socialistů. "Pokud jde o offshoreové společnosti, musíme přesně vědět, které země umožňují neplacení daní, a začít proti nim jednat," dodal.
Podle české europoslankyně Dity Charanzové (ANO) případ Barosso "ukazuje, že nelze spoléhat na soudnost odcházejících komisařů, a je tedy potřeba hledat cesty, jak podobným excesům do budoucna zabránit". Její kolegyně Kateřina Konečná (KSČM) hovoří dokonce o "obrovském průšvihu". "Jde jen o potvrzení toho, co si česká veřejnost správně myslí, a sice že bruselské elity jsou úplně odtržené od reality," uvedla. EU by podle ní měla dát dohromady seznam povolání, které už eurokomisaři nikdy nebudou moci dělat. "Přece není možné nastoupit do finanční instituce, která může za dvě největší krize, které jsme tu historicky měli," dodala v souvislosti s Barossem Konečná.
Europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) považuje za správné, že chce komise stávající režim ještě zpřísnit. "Pokud jsme ale přijali nějaké podmínky a pan Barroso podle nich hrál, tak ho nemůžeme nyní očerňovat," uvedl.
Daňové úniky řešil ve svém vystoupení v EP i český europoslanec Petr Ježek (ANO). Ocenil, že byl v této souvislosti v europarlamentu zřízen vyšetřovací výbor. Ten minulý týden v Bruselu zahájil svou práci diskuzí s novináři, kteří s dokumenty o daňových rájích přišli. Podle Ježka je potřeba, aby byla legislativa týkající se tohoto tématu "aplikována šířeji než jen v EU". Jedině tak bude boj účinnější. "K tomu by EU měla využít svou sílu v oblasti obchodní a přistoupit, pokud nebude zbytí, i k restriktivním opatřením vůči zemím, které nejsou ochotny spolupracovat," dodal český europoslanec.
Zdroj: ČTK
Aktuality
