US MARKETOtevírá v 15:30
S&P 500-0,06 %
NASDAQ-0,06 %
DOW JONES-0,17 %
PX+0,33 %
ČEZ-0,22 %
NVIDIA+0,44 %

Dobrý rating pro Česko. Tenhle je od PPF

Zdroj: Investiční web, ChatGPT

Investiční skupina PPF přenese své sídlo z Nizozemska zpět do Česka. Zpráva z konce loňského roku by si možná zasloužila větší pozornost, její význam je totiž celkem zásadní. A nejde ani zdaleka jen o to, kde skupina zahrnující mimo jiné O2, Air Bank nebo Novu bude platit daně. Ve srovnání s čistě účetním efektem je daleko významnější ten symbolický.

Michal Skořepa
Michal Skořepa
17. 1. 2026 | 15:45
PPF

Jde vlastně o zprávu nejen o PPF, ale také – a hlavně – o stavu české ekonomiky. PPF, stejně jako kterákoli jiná firma, která volí mezi sídlem v Česku a někde jinde, svým rozhodnutím v podstatě vystavuje českému ekonomickému a právnímu systému jakýsi neformální rating.

Proč mají firmy sídla mimo ČR

Abychom docenili tento symbolický význam, je dobré zrekapitulovat důvody, které v minulosti vedly české firmy k rozhodnutí mít sídla v zahraničí. Zdaleka nejznámější je důvod finanční. Svým papírovým uhnízděním na Kypru, v Lichtenštejnsku, Irsku, Nizozemsku a dalších zemích s parametry daňových rájů chtěla leckterá firma snížit svou celkovou daňovou zátěž.

Při pohledu na oficiální přehledy daňových sazeb v různých zemích nemusí tato úvaha dávat velký smysl. České sazby daně ze zisku nejsou přehnaně vysoké. Loňské vydání celosvětového žebříčku "daňové konkurenceschopnosti" z dílny think-tanku Tax Foundation dává Česko v oblasti zdanění firemních zisků na osmou příčku, zatímco Nizozemsko, dosavadní domovina PPF, byla až na 23. místě.

Nicméně některé dřívější kauzy (extrémem byly směšně nízké platby daní firmy Apple v Irsku) připomněly, že jedna věc je samotná daňová sazba, druhá pak daňový základ, na který se tato sazba uplatní, případně různé pokoutní výjimky a speciální dohody s lokálními daňovými úřady. Výsledkem může být efektivní daňová sazba hluboko pod tou oficiální. Nelze vyloučit, že dosáhnout nějakého takového snížení sazby se díky přesunu sídla do ciziny podařilo i leckteré české firmě.

Nižší daně ale nejsou jediný důvod pro umístění sídla firmy do zahraničí. Další pohnutkou může být snaha připravit si lepší právní pozici pro případ, že se firma dostane ve své vlastní zemi do sporu s úřady. Po roce 1989 totiž Česko uzavřelo s mnoha různými státy nové dohody o ochraně investic přicházejících z těchto států, přičemž tyto dohody stavěly české úřady – snad ve snaze přitáhnout co nejvíce investorů – v potenciálních sporech s investory do poměrně slabé pozice.


David Marek: Česká ekonomika si letos oddechne

Česko si půjčuje dráže než před rokem. Bude hůře?

Česko si půjčuje dráže než před rokem. Bude hůře?

V důsledku takto sepsané dohody například s Nizozemskem tak bylo pro firmy podnikající v Česku lákavé přesunout sídlo právě tam, a tím ze sebe udělat papírově společnosti nizozemské. Bylo to lákavé pro firmy odkudkoli, ale samozřejmě především pro firmy v ryze českých rukou, protože právě ty měly v Česku dominantní část svého byznysu. A tuto úvahu lze zobecnit. Mít sídlo na Západě znamenalo pro firmy z méně rozvinutých zemí mít ho tam, kde je právo usazené, odladěné, soudní verdikty předvídatelnější a korupce menší.

Dalším důvodem pro odsun sídla mimo Česko mohla být u některých českých majitelů snaha zbavit svou firmu v očích potenciálních západních (a vlastně i leckterých východních) obchodních partnerů stigmatu původu v zemích post-socialistického bloku. Firma se sídlem třeba ve všeobecně známém Amsterdamu mohla působit alespoň na první pohled důvěryhodněji než táž firma sídlící kdesi v Praze nebo jinde na "Divokém východě".

A do seznamu výhod sídla české firmy mimo republiku můžeme připsat ještě jeden argument. Tím je větší anonymita a menší dostupnost z pohledu českých úřadů a médií – ať těch bulvárních, nebo seriózně investigativních.

Větší důvěra v Česko

V oficiální tiskové zprávě PPF k přesunu sídla do Česka firma zmiňuje právě nárůst důvěry v Česko, předvídatelnost zdejšího právního prostředí a ochranu investic. Bez detailní znalosti účetnictví PPF samozřejmě nemůžeme odhadnout, do jaké míry může hrát roli i zúžení prostoru pro daňovou optimalizaci (například v důsledku teď už dlouholetého programu OECD na postupnou eliminaci prostoru pro nekalé přeshraniční přesouvání zisků).

Ale skutečné motivy PPF jsou vlastně lhostejné. Ať měla pro udržování sídla v zahraničí jakékoli důvody, faktem je, že pominuly. Dámy, které vlastní PPF, tedy paní Kellnerová a její dcery, tak svým rozhodnutím světu sdělily, že z jejich pohledu a podle názoru právních, daňových a regulatorních expertů PPF se pomyslný rating Česka coby země lákavé pro usídlení firem zvýšil do blízkosti hodnot typických pro západní země.

A to je skvělá zpráva. S trochou nadsázky to lze chápat jako mávnutí cílovým praporkem. Česká ekonomická a právní transformace je víceméně hotová. Zmenšování sektoru firem fakticky českých (i když formálně počítaných mezi zahraniční) dělá dodatečnou radost ekonomickým analytikům. Zmenšuje se tak totiž zkreslení, které tyto firmy vnášejí do čísel o obchodních a investičních transakcích Česka se zahraničím.

Nadále existuje spousta velkých a známých firem, o kterých je všeobecně známo, že jsou v českých rukou, ale u kterých nás v databázích překvapí adresa sídla třeba kdesi v Lucemburku nebo v Larnace. Zprávu o návratu sídla PPF do Česka lze tedy vnímat i jako jemný dloubanec do žeber vlastníků těchto dalších firem: Když už potřebu sídla v cizině nemá PPF, proč ji máte vy?

Rok 2026: Méně transparentnosti, nové povinnosti pro firmy a proměna investic, mezd i benefitů

Rok 2026: Méně transparentnosti, nové povinnosti pro firmy a proměna investic, mezd i benefitů

Byznys a podnikáníČeská ekonomikaČeská republikaPPF
Sdílejte:

Nenechte si ujít

Grónsko jako další Venezuela? Důvod by se našel, jen bezpečnost to ale není

Grónsko jako další Venezuela? Důvod by se našel, jen bezpečnost to ale není

7. 1.-Tomáš Beránek
Grónsko