Janet Yellenová: Ke zvýšení úrokových sazeb by mohlo dojít relativně brzy
Šéfka Fedu Janet Yellenová ve své přípravě na vystoupení v hospodářském výboru amerického Kongresu uvedla, že v relativně krátkém časovém horizontu by mohla nastat ta pravá chvíle pro dlouho vyhlížené zvýšení úrokových sazeb. Podle slov Janet Yellenové je zde riziko, že kdyby Fed zvyšování úrokových sazeb odkládal moc dlouho, mohl by být později nucen zpřísňovat měnovou politiku příliš rychle, což by mohlo ohrozit ekonomický růst. Slova Yellenové jsou zatím nejsilnějším vyjádřením k plánovanému utahování měnové politiky a nahrávají spekulacím o prosincovém zvýšení úrokových sazeb.
Yellenová ve čtvrtek také uvedla, že americká ekonomika přiměřeně roste a pracovní místa vytváří takovým tempem, že se blíží stav plné zaměstnanosti. Dále konstatovala, že růst mezd zrychlil a že spotřebitelské výdaje se dál zvyšují slušným tempem, což pomáhá ekonomice překonat slabost z první poloviny roku, a dodala, že globální ekonomika by měla v dohledné době posílit růst. Za hlavní rizika Yellenová označila slabost v Evropě a Číně.
O vlivu výsledku nedávných prezidentských voleb se šéfka Fedu nezmínila, někteří další činitelé Fedu přitom v minulých dnech naznačovali, že výrazná změna rozpočtové politiky by mohla centrální banku přimět k úpravě měnové politiky, například v případě, že zvýšené vládní výdaje začnou zrychlovat inflaci. Vesměs ale dali najevo, že banka nyní musí počkat na návrhy budoucí Trumpovy vlády a na to, jak se k nim postaví Kongres.
Yellenová ale řekla, že se neplánuje (kvůli vítězství Donalda Trumpa) vzdát své funkce. Trump Yellenovou během předvolební kampaně obvinil, že pomáhá Hillary Clintonové, a řekl, že ji z pozice prezidenta ve funkci nahradí.
Měnový výbor Fedu na svém posledním zasedání na počátku listopadu naznačil, že zřejmě zvýší sazby už brzy, protože hospodářský růst nabírá na síle a zrychluje se rovněž inflace. Další zasedání má výbor naplánované na polovinu prosince.
Fed loni v prosinci přikročil ke zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu z rekordního minima 0-0,25 %, na kterém ji v rámci snahy o podporu hospodářského růstu držel sedm let. Další zvyšování úroků ale centrální banku donutily odložit obavy kolem vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
Zdroj: CNBC, ČTK
