Rusnok (ČNB): Závazek neukončit intervenční program do konce prvního čtvrtletí 2017 platí, poté se může stát cokoli

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok ve středu potvrdil, že tvrdý závazek instituce neukončit intervenční program do konce prvního čtvrtletí příštího roku platí. Pak se podle něj může stát cokoli.
"My se domníváme, že k opuštění režimu kurzového závazku dojde již ve druhém čtvrtletí. Náš inflační výhled totiž naznačuje, že 2% úrovně inflačního cíle může být dosaženo již v prvních měsících příštího roku. A jak Jiří Rusnok uvedl, pokud bude inflace neochvějně směřovat k cíli či nad něj, nebude centrální bankéře příliš trápit ani možné prodloužení kvantitativního uvolňování ze strany ECB. Nadále nicméně platí, že ČNB podle slov guvernéra považuje za nejpravděpodobnější exit v polovině roku 2017. Domácí devizový trh na guvernérova slova nijak nereagoval," říká ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
"My to vidíme složitěji. V evropské měnové unii jsou patrné silné protiinflační tlaky, na které se ECB snaží reagovat. Tyto tlaky jsou kvůli silné otevřenosti české ekonomiky importovány i do ČR. Pokud tak ekonomika eurozóny neožije a nezačnou se v ní tvořit inflační tlaky, česká ekonomika si bude tento vývoj i nadále dovážet. A v tom okamžiku je otázkou, zda kurzový závazek vůbec opouštět. Inflace v ČR se sice může příští rok kvůli nabídkovým vlivům (například potravinám) dostat na cíl ČNB, problémem ovšem je, že v budoucnu mohou tyto ceny opětovně poklesnout. ČNB proto potřebuje vidět oživení jádrové inflace, která je relativně stabilní, a její významný příspěvek k tomu, že se celková inflace dostane na cíl. Jenže jádrová inflace má dvě části, domácí a dováženou. A eurozóna ovlivňuje negativně obě. Pokud eurozóna zůstane protiinflační, ČNB bude potřebovat vidět zrychlení růst mezd a jejich přelití do jádrové inflace a také růst cen služeb. Pak by exit z kurzového závazku mohl být relativně hladký," uvedl Jiří Polanský, analytik z České spořitelny.
Zdroj: Komerční banka