ČNB potvrdila sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 0,5 %

Rezervu by měly banky vytvářet v době nadměrného růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené zvýšeným finančním napětím a rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být rezerva využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Vedlejším efektem může být zpomalení růstu úvěrů.

Dosavadní nárůst systémového rizika označila ČNB za pouze dílčí. "V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu systémových rizik však bude ČNB připravena sazbu této rezervy dále zvyšovat," uvedla ČNB.

Hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda uvedl, že ČNB vnímá určitou bublinu na trhu s nemovitostmi, která však dosud nenarostla do takového objemu, aby ČNB utužila svoji restrikci úvěrového trhu navýšením sazby kapitálové rezervy. "Je dost dobře možné, že ČNB takto zdrženlivě postupuje i z toho důvodu, že s vysokou mírou pravděpodobnosti počítá s tím, že 1. ledna 2018 [...] již nebude uplatňovat svůj intervenční režim," uvedl.

ČR podle Kovandy patří k menšině zemí EU, které rozhodly o uplatnění kladné sazby proticyklické kapitálové rezervy. "Další takovými státy jsou Švédsko, Slovensko a Velká Británie. Všechny ostatní země EU drží danou sazbu na nulové úrovni," dodal.

"Dnešní zdůvodnění proticyklické rezervy dle našeho názoru dále zesiluje rétoriku ČNB ohledně růstu rizik. To naznačuje, že k dalšímu zvýšení rezervy pravděpodobně dojde v příštím roce. Je možné, že banka v tuto chvíli nechce zvyšovat proticyklickou rezervu, protože v tomto roce prosadila do legislativy sadu parametrů, pomocí kterých bude moci ovlivňovat úvěrový trh na bydlení stanovováním poměrů velikosti poskytnutého úvěru k hodnotě nemovitosti či příjmu dlužníka. Také je však možné, že další zvýšení rezervy naráží na obavy z protichůdného působení politik ČNB (uvolněná měnová vs. zpřísňovaná makroobezřetnostní politika), protože zvyšování proticyklické rezervy brzdí úvěry, jejichž růst však má podporovat uvolněná měnová politika ČNB," říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING pro ČR.

"Pokud platí spíše druhý důvod, další zvýšení proticyklické rezervy může přijít v polovině příštího roku, kdy již bude dle našeho názoru kurzový závazek ČNB opuštěn a obě politiky (tj. měnová i makroobezřetnostní) by tak působily stejným směrem. Z čistě analytického pohledu však současná situace v ČR dle našeho názoru stanovení proticyklické rezervy nevyžaduje. Podíl úvěrů k HDP díky příznivému růstu ekonomiky klesá, stejně tak indikátor finančního cyklu počítaný samotnou ČNB prozatím nedosahuje úrovní, které by dle předešlých sdělení ČNB vyžadovaly proticyklickou rezervu nastavit. Proticyklická rezerva má být stanovována v okamžiku, kdy dochází k dlouhodobému předlužování ekonomiky, které by mohlo v budoucnu ohrozit stabilitu bankovního sektoru. To však není případ ČR, což dokládají i samotné zátěžové testy ČNB, které byly dnes také zveřejněny a dokládají vysokou odolnost sektoru," dodává Seidler.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.

ČNB: Zátěžové testy tuzemských bank potvrdily odolnost sektoru

Zdroj: ČTK