EU chce posílit spolupráci v obraně a zvýšit na ni výdaje
Země Evropské unie se ve čtvrtek na summitu v Bruselu shodly na potřebě posílit spolupráci v bezpečnosti a obraně a vydávat na tyto oblasti více finančních prostředků. Novinářům to na noční tiskové konferenci řekl předseda unijních schůzek Donald Tusk.
"Podařilo se prosadit návrhy, které směřují k posílení schopnosti plánovat společné zahraniční mise, ke zjednodušení financování těchto misí, k navýšení investic do obrany, k podpoře obranného výzkumu a průmyslu," komentoval dohodu český premiér Bohuslav Sobotka.
Podle Tuskova vyjádření "je evidentní", že Evropa musí dělat víc jak proto, aby dostála své mezinárodní odpovědnosti, tak také k prosté schopnosti chránit vlastní občany.
Summit také zopakoval unijní záměr prohloubit spolupráci se Severoatlantickou aliancí; šéf NATO Jen Stoltenberg se ostatně části čtvrteční unijní schůzky zúčastnil. EU a NATO mají společných celkem 22 členů a summit připomněl, že tyto země se v alianci zavázaly vydávat na svou obranu nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Do konce příštího roku chce mít unie zrevidována pravidla mechanismu, v jehož rámci nyní platí společné výdaje pod hlavičkou unijní společné obranné a bezpečnostní politiky.
Závěry summitu připomínají měnící a zhoršující se bezpečnostní prostředí. Důraz na užší spolupráci s NATO a na vyšší vojenské schopnosti vlastních členů EU řeší především v důsledku zhoršení vztahů s Ruskem po ukrajinské krizi a také v souvislosti s neklidem na Blízkém východě. Také budoucí odchod Velké Británie, která je v Evropě velmi významnou vojenskou silou, nutí unijní představitele ke změně stávajícího stavu.
Předčasné jsou diskuse o nějaké podobě "evropské armády", stálé velitelství by ale mělo například pomoci s plánováním a řízením existujících i budoucích unijních misí. Daleko intenzivněji by se mělo pracovat na takzvaných evropských bojových skupinách, které na papíře existují už řadu let, v praxi ale nikdy nebyly nasazeny. Evropská diplomatická služba nyní hovoří o tom, že by mohly působit jako síly k rychlému uklidnění krizové situace například před nástupem plnohodnotné mise OSN.
Závěry čtvrtečního summitu ale zmiňují především takové věci, jako jsou rozvoj schopností vojenského výzkumu či zřízení společného obranného fondu, který by měl poskytnout ročně zhruba pět miliard eur (přes 135 miliard Kč) na výzkum i rozvoj vojenských schopností členských zemí.
Zdroj: ČTK
Aktuality
