Žádný nečekaný vánoční dárek: Bankovní rada ČNB rozhodla o pokračování kurzového závazku v nezměněné podobě, nálada je mírně více jestřábí

Režim devizových intervencí trvá přes tři roky, ČNB jej zahájila v listopadu 2013. Bankovní rada zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Na tiskové konferenci po jednání rady to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

"Česká národní banka dostala od svého listopadového měnově-politického zasedání dva předčasné vánoční dárky. Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem došlo ke stahování kapitálu z rozvíjejících se trhů a investoři zavírali i pozice v České republice. To zmírnilo tlak na kurzový závazek a ČNB nemusela v listopadu a v prosinci (zatím) výrazněji intervenovat. Navíc domácí inflace výrazně zrychlila a díky zdražování v restauracích po zavedení elektronické evidence tržeb lze očekávat, že ceny dále porostou," uvedl ekonom Viktor Zeisel z Komerční banky.

"Listopadová inflace překonala poslední prognózu centrální banky již o půl procentního bodu. Posunutí tvrdého kurzového závazku (minimální doba trvání do konce prvního čtvrtletí 2017) v podstatě nepřichází v úvahu. Předpokládaný konec v polovině roku zůstane také pravděpodobně beze změny. Zajímavé bude, zda se v prohlášení guvernéra objeví zmínka o záporných sazbách," uvedl Zeisel ještě před tiskovou konferencí guvernéra Jiřího Rusnoka. "Předpokládáme, že kvůli nižší intervenční aktivitě debata nebyla příliš živá. Zajímavé také bude sledovat, jak se ČNB vypořádala s prodloužením programu odkupu aktiv Evropské centrální banky. Podle nás by tento krok na ČNB velký vliv mít neměl."

Bankovní rada zopakovala, že případné posílení koruny po opuštění intervenčního režimu bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů. "ČNB bude navíc připravena intervenovat za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů," uvedl Rusnok.

Inflace se podle Rusnoka zvyšuje, nadále se však nachází pod dvouprocentním cílem ČNB. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, dle stávající prognózy dojde počínaje polovinou příštího roku, uvedl guvernér.

"Dnešní jednání spíše demonstrovalo silný konsenzus na dosavadním uvažování ohledně nastavení měnové politiky, a to v tom smyslu, že reálnost exitu posílila. A řekl bych, že pochybnosti u členů bankovní rady kolem exitu jsou již minimální," uvedl guvernér.

Zároveň uvedl, že bankovní rada nemá potřebu nyní reagovat na poslední kroky Evropské centrální banky. Ta na počátku prosince rozhodla prodloužit program nákupů dluhopisů minimálně o devět měsíců, tedy do konce příštího roku. Zároveň ale rozhodla o snížení měsíčního objemu odkupů od dubna 2017. "Zdá se, že v tuto chvíli na naše rozhodování žádný bezprostřední dopad chování ECB nemá. Byli jsme na takové rozhodnutí připraveni. Ten dopad na ČR bych nepřeceňoval a ani nevidíme potřebu na to v naší politice momentálně reagovat," uvedl Rusnok.

Rada rovněž podle Rusnoka diskutovala o možném zavedení záporných úrokových sazeb jako podpůrného nástroje při ukončení intervencí. "Ale ten názor nebyl většinový a zvítězil názor, že v tuto chvíli to není realistické. Ale nevylučujeme to ze svého repertoáru," uvedl Rusnok.

"Na tiskové konferenci Jiřího Rusnoka zazněly především dvě důležité věci. Zaprvé, bankovní rada diskutovala možnost zavedení záporných sazeb. V tomto ohledu není jednotná, ale většina je spíše proti jejich použití. A zadruhé, snižuje se možnost potřeby toho, že by ČNB dále uvolnila svou měnovou politiku (například posunula závazek na slabší úroveň)," shrnul analytik Jiří Polanský z České spořitelny.

"ČNB vyhodnotila poslední vývoj vzhledem ke své prognóze jako vyrovnaný a předpokládaný termín konce kurzového závazku vidí stále v polovině příštího roku. Vyznění tiskové konference však bylo poměrně jestřábí. Jiří Rusnok dal najevo, že v bankovní radě panuje oproti předchozímu jednání větší konsenzus ohledně blížícího se termínu konce závazku v polovině příštího roku. Zároveň snížil nejistotu ohledně toho, že by ČNB měla kurzový závazek prodloužit z titulu pokračujícího programu QE Evropské centrální banky. Rusnok dokonce uvedl, že s uvedeným vývojem v ČNB počítali, dokonce předpokládali prodloužení QE v nezměněném objemu 80 miliard eur měsíčně," okomentoval jednání hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

"Prosincové jednání bankovní rady konec kurzového závazku opět přiblížilo. Vzhledem k akcelerující inflaci, která na začátku příštího roku může již mírně překonat 2% cíl ČNB, počítáme s koncem závazku v průběhu druhého čtvrtletí 2017. Zároveň se domníváme, že rozhodnutí o konci závazku může nastat na mimořádném jednání bankovní rady, tedy mimo oficiální termíny měnového jednání (30. března, 4. května, 29. června), aby ČNB trh alespoň mírně překvapila a vyhnula se nadměrným spekulacím. Rovnovážný kurz koruny vůči euru se nachází dle našich odhadů kolem 25,5 EUR/CZK," dodal Seidler. "To je i hodnota, ke které bude kurz po ukončení závazku postupně mířit. Je však pravděpodobné, že ČNB bude chtít rychlému posílení koruny po exitu bránit opětovnými intervencemi. Kurz koruny vůči euru v druhé polovině roku 2017 proto očekáváme poblíž úrovně 25,5 EUR/CZK. Samotná ČNB čeká kurz koruny ve 4. čtvrtletí 2017 na 26 EUR/CZK, což lze odvodit z poslední Zprávy o inflaci ČNB z vývoje korunové a dolarové ceny ropy a kurzu dolaru k euru."

"Hlavním důvodem pro pozdější exit z kurzového závazku je ECB a její prodloužení programu nákupů dluhopisů. ČNB je sice nezávislá institucionálně, ale prakticky přebírá značnou část politiky ECB (už proto, že cenový vývoj v eurozóně ovlivňuje inflaci v ČR). Pro dřívější exit hovoří především nedávné inflační překvapení v Česku, jehož důsledkem bude příliv zahraničního kapitálu. Inflační překvapení díky růstu cen potravin (aktuálně 0,5 procentního bodu nad prognózou ČNB) je tak velké, že má potenciál změnit situaci a více motivovat ČNB ukončit závazek. Proto se dle nás spolu s nedávným vývojem cen potravin významně zvyšuje šance na dřívější exit již během 2Q2017. Nadále ale platí, že bude záležet na datech z české ekonomiky," shrnul argumenty pro a proti ukončování intervenčního režimu Polanský.

Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního října intervenovala v objemu zhruba 798 miliard korun.

Uvedený kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 EUR/CZK". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Pokud se kurz vzdálí hladině 27 EUR/CZK na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Zdroj: ČTK