Novými členy rady ČNB budou Oldřich Dědek a Marek Mora, nahradí Pavla Řežábka a Lubomíra Lízala. Změnu politiky rady by to vyvolat nemělo

Řežábkovi končí druhý šestiletý mandát a nemůže již být znovu jmenován. Lízal byl jmenován členem rady tehdejším prezidentem Václavem Klausem k 13. únoru 2011. Zeman už na konci loňského května uvedl, že do bankovní rady jmenuje právě Dědka.

Dědek již byl od února 1999 do února 2005 viceguvernérem banky. Podle zákona o ČNB tak může být jmenován ještě na jedno šestileté období. Zákon totiž neupravuje, že musí být člen bankovní rady ve funkci dvě období za sebou.

Mora je od roku 2015 ředitelem pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na generálním sekretariátu Rady Evropské unie. V minulosti pracoval v Evropské komisi, poté byl krátce náměstkem ministryně školství Miroslavy Kopicové. Dva a půl roku strávil na Úřadu vlády ČR, nejdříve jako náměstek vicepremiéra pro evropské záležitosti, poté jako poradce premiéra Jana Fischera. Vedl například tým, který po obsahové stránce připravil a koordinoval české předsednictví v EU v roce 2009. Byl také hlavním vládním vyjednávačem při jednání o požadavcích prezidenta Václava Klause k Lisabonské smlouvě. Od roku 2010 Mora pět let působil ve funkci vedoucího kanceláře generálního tajemníka Rady EU.

Zeman za svého působení v roli prezidenta jmenoval od 1. března 2014 členem bankovní rady Jiřího Rusnoka. Následně Rusnoka od července 2016 jmenoval guvernérem banky na šestileté funkční období. Dále jmenoval od července 2016 členy bankovní rady Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého.

Viceguvernérům ČNB Vladimíru Tomšíkovi a Mojmíru Hamplovi skončí druhé šestileté funkční období koncem listopadu 2018.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově-politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát. Bankovní rada je sedmičlenná.

Ekonomové: Změna politiky ČNB nehrozí

Podle ekonomů oslovených ČTK nebudou noví členové bankovní rady České národní banky znamenat podstatnou změnu pro případný konec devizových intervencí ani měnovou politiku ČNB. Nelze tak podle nich čekat, že by mezi členy rady vzrostl tlak na prodloužení intervencí. Konec intervencí zpravidla analytici odhadují kolem druhého čtvrtletí letošního roku.

V případě Oldřicha Dědka ekonomové oceňují jeho odbornost a dřívější zkušenosti z bankovní rady, v případě Mory ekonomové uvádějí, že bude zřejmě sledovat linii guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, který mohl mít vliv na jeho jmenování. Mora byl totiž mezi zářím a 2002 a dubnem 2003 jeho poradcem na ministerstvu průmyslu a obchodu.

"Noví členové bankovní rady ČNB by neměli z pohledu načasování konce kurzového závazku znamenat podstatnou změnu," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. "Očekáváme, že i dnes oznámení noví členové bankovní rady ČNB budou sledovat současnou měnovou politiku banky. Na trvání tvrdého kurzového závazku do konce prvního čtvrtletí letošního roku se tedy nic nemění," uvedl i ekonom z Komerční banky David Kocourek.

I podle hlavního ekonoma společnosti CYRRUS Lukáše Kovandy lze od nových členů rady očekávat, že intervenční režim budou vnímat spíše jako zděděnou záležitost. Neměli by tak mít problém s případným ukončením intervencí kdykoli po 31. březnu.

"Zatímco názory Marka Mory na otázky intervenční politiky příliš známé nejsou, Oldřich Dědek je dle svých minulých vyjádření spíše skeptický, a nebude tak podle našeho názoru podporovat její další prodlužování," uvedl Seidler. Nově příchozí by podle něj neměli mít zájem intervenční politiku prodlužovat, aby se nestali spoluzodpovědnými za případné problémy s pozdějším exitem ČNB.

"Bude zajímavé sledovat, do jaké míry se bankovní radě v novém složení bude dařit držet komunikaci v jednotném duchu, který bude v období exitu z kurzového závazku mimořádně důležitý. Počínaje nástupem pánů Dědka a Mory do úřadu vůbec začíná pro ČNB komunikačně dost složité období. Většina bankovní rady již bude 'zemanovská', takže každý její krok ohledně exitu již může být vnímán politicky, zejména pokud se o toto zpolitizování postará samotný prezident ve snaze získat body do prezidentské volby (pokud v ní bude kandidovat). Dejme tomu vítězoslavným prohlášením, že dotlačil ČNB k tomu, aby uvolněním kurzu koruny vrátila lidem hodnotu jejich úspor," poznamenal analytik z České spořitelny Michal Skořepa.

Podle Davida Kocourka v případě Dědka do bankovní rady nastupuje umírněná holubice. "Svědčí o tom hlasování Oldřicha Dědka během jeho prvního působení v ČNB ve srovnání s kolegy. Do této pozice ho pasují i jeho poslední mediální prohlášení ohledně kurzového závazku. V minulosti se totiž Dědek nechal slyšet, že by s jeho zavedením váhal," uvedl Kocourek.

Dědek je zároveň podle Kovandy v současné době v rámci tuzemské ekonomické obce zřejmě nejpřesvědčenější příznivec přijetí eura v ČR. "Není to žádná 'neřízená střela', ale zkušený profesionál," uvedl Kovanda.

Moru pak lze podle Kovandy vnímat jako člověka, jehož si do bankovní rady prosadil Rusnok. "V zákulisních kruzích má pověst poměrně liberálního ekonoma, který je zároveň stoupencem evropské integrace, byť rok od roku kritičtějším."

"Do bankovní rady míří profesionální ekonomové, což je jistě dobře. Zároveň zůstává bankovní rada apolitická, což je také dobře. Vzhledem k nastavení systému jmenování bankovní rady, které považuji za chybné, jsme měli štěstí a dosud dopadl výběr členů rady většinou dobře. Jen škoda, že volba nepadla na některého z ekonomů, kteří jsou skutečně odborníky na měnovou politiku," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Dědka a Moru označili na Twitteru za dobrou volbu také předseda TOP 09 Miroslav Kalousek a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Zdroj: ČTK