ČEZ chce do roku 2035 odstavit více než polovinu svých uhelných kapacit v ČR
Energetická skupina ČEZ chce do roku 2035 odstavit více než polovinu kapacity svých uhelných zdrojů v ČR. Na středečním setkání s novináři a analytiky to uvedl ředitel strategie ČEZ Dávid Hajmán. Nyní je kapacita uhelných elektráren ČEZ v ČR 4 641 megawattů (MW), během dvou desetiletí bude podle Hajmána odstaveno kolem 3 000 MW. V provozu zůstanou pouze nové a modernizované elektrárny v Ledvicích, Prunéřové a Tušimicích a teplárna Mělník, která má dlouhodobě dodávat teplo pro Prahu.
Do skupiny elektráren, se kterými ČEZ dlouhodobě nepočítá, patří černouhelná elektrárna Dětmarovice. Ta primárně využívá uhlí od společnosti OKD, která je v insolvenci. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v únoru řekl, že Dětmarovice nebudou fungovat déle než deset let.
Kromě Dětmarovic provozuje ČEZ hnědouhelné elektrárny Poříčí nebo Hodonín. Například v Hodoníně je ale nyní jeden blok využíván ke spalování biomasy. Ředitel divize obchod ČEZ Pavel Cyrani řekl, že například teplárny využívající hnědé uhlí firma neuzavře, pouze v nich přejde na jiný druh paliva.
Podle Beneše už v Česku není ekonomicky výhodné postavit novou uhelnou elektrárnu. Důvodem jsou nízké velkoobchodní ceny elektřiny a environmentální tlak ze strany Evropské unie. Hajmán ve středu řekl, že hlavním důvodem plánovaného odstavení elektráren je zpřísňující se ekologická a emisní legislativa.
ČEZ nyní vede jednání se společností Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače o prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady. Podle Hospodářských novin Tykačova firma nabízí za elektrárnu deset miliard korun. "Vršanská uhelná má zájem, aby elektrárna Počerady fungovala dlouhodobě," řekla v únoru mluvčí Czech Coalu Gabriela Sáričková Benešová.
Podle Pavla Cyraniho měl ČEZ příležitost prodat Elektrárnu Počerady už před více než rokem, nakonec tak ale firma neučinila ve víře, že se ceny uhlí zotaví. Nyní už podle něj ve zotavení cen uhlí ČEZ nevěří.
"Vzhledem k plánovanému odstavení německých jaderných elektráren, které do roku 2022 sníží kapacitu evropských zdrojů až o 10 GW, očekáváme, že moderní a efektivní hnědouhelné zdroje budou i v další dekadě hrát významnou roli ve výrobním mixu Evropy, a nepovažujeme tedy plány společnosti na jejich razantní redukci z dlouhodobého hlediska za strategicky správné. Vzhledem k tomu, že informace není nová, neočekáváme, že by měla výraznější dopad do ceny akcií společnosti," říká analytik z Komerční banky Richard Miřátský.
Zdroj: ČTK
