Írán uzavřel první energetický kontrakt od konce západních sankcí
Írán a francouzská energetická skupina Total, která řídí mezinárodní konsorcium společně s čínskou firmou CNPCI, v pondělí podepsaly 20letý kontrakt v hodnotě 4,8 miliardy dolarů na rozvoj největšího světového pole zemního plynu Jižní Pars. Je to první západní investice do íránské energetiky od roku 2015, kdy Teherán uzavřel dohodu o omezení svého jaderného programu se západními mocnostmi. Informovaly o tom světové agentury.
Total se podpisem uvedené smlouvy stává první západní společností tohoto energetického sektoru, která se do Íránu vrátí. "Touto velkou dohodou Total oficiálně zahájil novou etapu v historii partnerství naší země s Íránem," prohlásil generální ředitel společnosti Patrick Pouyanne.
Francouzský partner se na projektu o kapacitě 400 000 barelů ropného ekvivalentu denně podílí 50,1 procenta a čínský 30 procenty, íránská společnost Petropars pak drží 19,9 procenta. Náklady na první fázi rozvoje pole budou podle kalkulací Totalu činit zhruba dvě miliardy dolarů a společnosti předpokládají, že plyn z něho bude dodáván na íránský trh od roku 2021.
Írán má čtvrté největší ropné rezervy na světě a v zásobách plynu je na druhé příčce. O pole Jižní Pars se dělí s Katarem.
Po zrušení sankcí Írán už podepsal několik dohod o společném podnikání se západními firmami, miliardové kontrakty uzavřely například výrobci letadel Boeing a Airbus s Iran Air.
Rozvoj pole Jižní Pars začal už v 90. letech minulého století a společnost Total patřila k největším investorům. Nyní podepsala předběžnou dohodu už 8. listopadu loňského roku, den po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Total konečné rozhodnutí o investici odkládal, protože čekal, jak se zachová Trumpova administrativa. Spojené státy byly mezi šesti zeměmi, které ukončily letité spory o íránský jaderný program dohodou, jež protiíránské sankce ruší výměnou za zpomalení jaderného programu v Íránu. Program je stále přísně monitorován a nesmí být vojensky zaměřený.
Kontrakt byl nyní uzavřen navzdory nepřátelskému postoji Washingtonu a nedávnému schválení návrhu nových sankcí vůči Íránu americkým Senátem. Hlasovat o něm bude ještě Sněmovna reprezentantů a aby se stal zákonem, potřebuje podpis prezidenta Donalda Trumpa.
Zdroj: ČTK
Aktuality
