Le Figaro: Macron bude řešit zaměstnance detašované v zahraničí

Macronův předvolební slib, že zpřísní zákony týkající se detašovaných pracovníků, vyvolal obavy firem ze střední a východní Evropy, které vysílají pracovníky do zahraničí zejména v sektoru stavebnictví, ale i v zemědělství a dopravě. V červnu, kdy Francie dala najevo, že hodlá prosadit ještě přísnější pravidla odměňování pracovníků v zahraničí, než jaká navrhuje Evropská komise, bylo zjevné, že se Macron slibu nevzdává.

Francie poslala do Bruselu sérii pozměňovacích návrhů, které mají nejen podstatně zmírnit rozdíl mezi mzdami obvyklými v příslušné zemi a nižšími odměnami z jiných států, ale i zajistit dohled nad jejich dodržováním. Opatření je namířeno proti východoevropským firmám, včetně těch českých, které detašovaným pracovníkům platí mnohem méně než na Západě.

Vzhledem k tomu, že řada evropských lídrů k návrhům přistupuje skepticky, bude Macron představitele vlád střední a východní Evropy zřejmě muset přesvědčovat sám, píše Le Figaro. Reforma zákonů o detašovaných pracovnících není pro německou kancléřku Angelu Merkelovou v současné chvíli prioritou. S Macronem v těchto otázkách v zásadě souhlasí, ale nechce, aby se dostala do přílišné konfrontace se zeměmi východní a střední Evropy, se kterými má Německo nyní už tak poněkud napjaté vztahy, dodal deník.

Kromě zemí visegrádské čtyřky - tedy ČR, Slovenska, Polska a Maďarska - se bude Macron snažit přesvědčit i další státy v regionu ke zpřísnění legislativy o detašovaných pracovnících. V září se očekává, že Estonsko, které v současné chvíli EU předsedá, přijde s návrhem, který by představoval kompromis. Estonské předsednictví však v prosinci skončí a vystřídá ho Bulharsko, které má vůči návrhům na zpřísnění této směrnice odmítavější postoj.

Pokud se Macronovi do té doby lídry východní a střední Evropy nepodaří přesvědčit, další jednání budou zřejmě náročnější. Podle deníku Le Figaro je možné, že země východní a střední Evropy využijí časového tlaku na Francii, aby získaly ústupky ve velmi citlivé otázce kvót pro migranty, proti kterým se staví.

Macron chce během návštěvy střední a východní Evropy, která bude trvat od 23. do 25. srpna, rovněž upevnit vztahy s těmito zeměmi, které Francie v minulosti často zanedbávala nebo přehlížela. Některé z nich v červnu rozhněval, když se nechal slyšet, že: "Evropa není supermarket... Evropské země, které nerespektují pravidla, by měly čelit politickým důsledkům, což není pouze otázkou debaty mezi Východem a Západem." Podle agentury APA jeho slova směřovala spíše do Varšavy a Budapešti, kde jsou u moci euroskeptické vlády, než do Prahy či Bratislavy.

Zmenšit rozpory mezi východní a západní Evropou bude obtížné, poznamenal Le Figaro. Rozdíly nebyly téměř třicet let od pádu železné opony smazány a dokonce se zdá, že se zvětšují. Spory se netýkají jen mezd detašovaných zaměstnanců, ale také imigračních a náboženských otázek, jakož i rozdílných vztahů k Rusku. Jestliže Rumunsko, Bulharsko, Česká republika a Slovensko se hlásí k evropskému ukotvení a chtějí zůstat v Bruselu angažovanými hráči, jiné země jsou s Bruselem v otevřeném konfliktu.

Polsko se při vstupu do EU v roce 2004 zavázalo, že dodrží kodaňská kritéria, tedy že bude respektovat právní stát, nezávislost soudů a svobodu tisku. Kritéria, která jsou základním požadavkem pro členství v EU, však Polsko od té doby porušilo. Evropská komise autoritářské sklony polské konzervativní vlády odsoudila, Varšava nicméně našla spojence v maďarském premiérovi Viktoru Orbánovu, který rovněž čelí kritice kvůli porušování demokratických principů.

Otázkou tak podle Le Figaro zůstává, zda se Macronovi, jehož cílem je po německých volbách s pomocí Berlína posílit eurozónu, podaří dva proudy v Evropě smířit.

Zdroj: ČTK

Aktualita pro rok 2026