PMI v Evropě: Jaké jsou vyhlídky sektoru služeb?

Srpnové indexy nákupních manažerů v sektoru služeb ukazují, jak na tom bude evropská ekonomika podle manažerů firem ve výhledu příštích šesti měsíců.
Španělsko
Růst aktivity ve španělském sektoru služeb zpomalil, index nákupních manažerů klesl na 56 bodů z 57,6 bodu v předchozím měsíci. Předběžná data počítala se snížením tempa růstu na 57,1 bodu. Zaměstnanost v sektoru rostla nejvyšším tempem za více než deset let.
Itálie
Růst aktivity v italském sektoru služeb v srpnu rovněž zpomalil, index nákupních manažerů se snížil na 55,1 bodu z 56,3 bodu v červenci, čekal se výsledek 55,5 bodu. Tvorba pracovních míst klesla na 8měsíční minimum.
Francie
Tempo růstu aktivity ve francouzském sektoru služeb se v srpnu snížilo, PMI klesl z 56 bodů na 54,9 bodu. Rychlý odhad počítal s poklesem na 55,5 bodu, nyní se čekalo potvrzení této hodnoty. Kompozitní francouzský PMI v srpnu klesl z 55,6 bodu na 55,2 bodu, analytici očekávali udržení červencové hodnoty.
Německo
Růst aktivity v německém sektoru služeb v srpnu naopak zrychlil, ukazatel PMI se zvýšil na 53,5 bodu z 53,1 bodu. Rychlý odhad hovořil o výsledku 53,4 bodu. Kompozitní index nákupních manažerů pak podle finálních údajů stoupl z 54,7 bodu na 55,8 bodu, rychlý odhad činil 55,7 bodu.
Eurozóna
Tempo růstu aktivity v sektoru služeb společenství zemí platících eurem se v srpnu snížilo na 54,7 bodu z 55,4 bodu v červenci. Rychlý odhad počítal s poklesem na 54,9 bodu. Kompozitní PMI stagnoval na 55,7 bodu. Analytici očekávali růst na 55,8 bodu.
Spojené království
Britský index nákupních manažerů v sektoru služeb se v srpnu snížil z 53,8 bodu na 53,2 bodu. Analytici očekávali pokles na 53,5 bodu. Srpnový výsledek je nejhorší od loňského září.
Zvýšily se sice výdaje spotřebitelů, podle obchodníků je to ale částečně dáno růstem cen potravin. Z rostoucí poptávky v Evropské unii těží jen zpracovatelský průmysl, který je ale pro britské hospodářství méně významný než služby.
Prodej nových aut v Británii v srpnu klesl o 6,4 procenta na 76 433. Snížil se již pátý měsíc za sebou, což je nejdelší období poklesu od roku 2011.
Zatímco ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,6 procenta, růst britské ekonomiky činil pouze 0,3 procenta.
Británie má pátou největší ekonomiku na světě. Zprvu odolávala šoku z výsledku referenda o vystoupení Británie z EU, což bylo loni v červnu, v letošním roce se ale začaly naplno projevovat dopady prudkého zpomalení hospodářského růstu a nárůstu inflace.
Slabý výhled růstu ekonomiky zřejmě způsobí, že britská centrální banka, jejíž představitelé se sejdou k jednání příští týden, zřejmě ponechá úrokovou sazbu na rekordně nízké úrovni, a to navzdory růstu inflace. Ta byla v červenci na 2,6 procenta.
Zdroj: Bloomberg, ČTK