Prezidentská kampaň: Spory o její financování řešily i USA s Francií

Ve Spojených státech platí jasná pravidla pro politické kampaně prezidentů. Pokud hlava USA využije například prezidentský letoun Air Force One, tak musí, respektive zastupující politická organizace, náklady uhradit. Během loňské kampaně vytáhl kartu zneužívání státních peněz na kampaň proti tehdejšímu demokratickému prezidentovi Baracku Obamovi a demokratické uchazečce Hillary Clintonové republikán a pozdější vítěz hlasování Donald Trump. Kontroverze panovaly i kolem kampaně někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který se v roce 2012 pokoušel obhájit prezidentský mandát. Nakonec ho ale ve druhém kole voleb porazil François Hollande.
Obama se do kampaně Clintonové poprvé osobně zapojil 5. července, kdy ji projevem podpořil na mítinku v Charlotte v Severní Karolíně. Do Charlotte přitom Obama s Clintonovou letěli společně letounem Air Force One, což Trump na Twitteru tvrdě kritizoval.
"Daňoví poplatníci platí jmění za použití Air Force One v kampani prezidenta Obamy a křivácké Hillary. Naprostý skandál!" napsal Trump v reakci na společnou cestu Obamy a Clintonové leteckým speciálem.
Bílý dům se tehdy proti Trumpově kritice ohradil a Obamův mluvčí Josh Earnest ještě během letu na palubě Air Force One novinářům sdělil, že Obama pravidla kampaně respektuje a že se to týká i cesty do Severní Karolíny. To následně potvrdil i štáb Clintonové s tím, že kampaň svůj díl finančních závazků uhradí.
Clintonovou doprovázelo také několik poradců. Podle pravidel za let platí tolik, kolik by stála letenka první třídou s komerčními aerolinkami.
Provoz Air Force One není levnou záležitostí, letová hodina upraveného prezidentského Boeingu 747 stojí podle letošních údajů zhruba 200 000 dolarů. Tato suma zahrnuje palivo, údržbu i jídlo. Pro srovnání, náklady komerčních verzí 747 na hodinu letu činí 20 000 až 25 000 dolarů.
Právník Richard Painter, který působil jako poradce pro etické záležitosti v administrativě prezidenta George Bushe mladšího, tvrdí, že americká praxe rozúčtování nákladů za kampaň politickým organizacím je dobře zavedená. I tak ale na část loňské Obamovy cesty na mítink Clintonové putovaly peníze z federálního rozpočtu.
"Náklady na Tajnou službu USA (ochranka prezidenta) jdou na vrub daňových poplatníků. Stejný případ nastane, když prezident jede na dovolenou," vysvětlil Painter.
Podle něj je to problém, kterému se ale není možné vyhnout, neboť prezidenti vedou zemi a zároveň jsou lídry svých politických stran. "Nemyslím si ale, že je to kontroverzní," řekl Painter. "Kdyby někdo prohlásil, že prezident Bush zneužíval peníze daňových poplatníků, tak bychom se tomu zasmáli," dodal.
Navíc je faktem, že i když si prezidentští kandidáti či uchazeči o stranickou nominaci financují kampaň z vlastních zdrojů, jsou některé položky placeny z veřejného rozpočtu. To je příklad právě americké tajné služby, která chrání nejen prezidenta, ale i vysoké ústavní činitele a také prezidentské kandidáty. Tajná služba tak mimo jiné Trumpa doprovázela loni v červnu na jeho dvoudenní obchodní cestě do Skotska.
Zatímco spor o využívání veřejných peněz byl v USA vnímán jen jako okrajový, ve Francii ho řeší justice. Sarkozy byl totiž letos kvůli údajným podvodům při financování volební kampaně dokonce obviněn. Spolu s další více než desítkou lidí čelí obvinění z překročení povolené hranice pro výdaje na volby a z manipulace s účty. Sarkozy opakovaně popřel, že by při financování jeho prezidentské kampaně v roce 2012 došlo k podvodům ve výši nejméně 18,5 milionu eur. Prokuratura tvrdí, že skupina se falešnými fakturami snažila utajit téměř dvojnásobné výdaje, než povoluje zákon pro financování kampaní.
Stranám ve Francii se za kampaň jejich prezidentského kandidáta proplácí polovina nákladů. Kandidát ale nesmí utratit více než 22,5 milionu eur. Sarkozyho tým předal úřadům vyúčtování kampaně s náklady 21,3 milionu eur. Nakonec ale nedostal proplaceno nic, protože Úřad pro financování volebních kampaní (CNCCFP) usoudil, že strana limit překročila. Podle úřadu je k deklarované částce třeba přičíst i náklady za Sarkozyho prezidentské cesty, které byly více cestami kandidáta než prezidenta.
Zdroj: ČTK
Aktuality


