Akcionáři ČEZ vedení Michalem Šnobrem žádají mimořádnou valnou hromadu

Šnobr, jenž je kritikem současného vedení ČEZ, to oznámil ve středu na Investičním fóru, které pořádal Investiční web. Uvedl, že důvodem jsou především diskuse nad způsobem financování plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Pokud by výstavbu nového blokuměl platit samotný ČEZ, budou podle něj minoritní akcionáři poškozeni poklesem ceny akcií firmy.

Šnobr ve středu na Investičním fóru v Praze oznámil, že sdružuje akcionáře firmy s více než jedním procentem akcií. Na základě zákona o obchodních korporacích se tak jeho skupina akcionářů stala takzvaným kvalifikovaným akcionářem, který může mimo jiné po představenstvu firmy požadovat právě svolání mimořádné valné hromady. "Pokud to představenstvo neučiní, obrátíme se na soud," řekl Šnobr. "Lze od nás čekat velmi aktivistický přístup a obranu práv minoritních akcionářů," dodal.

"Každý akcionář má práva daná zákonem, v našem případě zákonem o obchodních korporacích, aby hájil své zájmy," reagoval ve středu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 % akcií.

Menšinová vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení uvádí, že zajistí přípravu nových jaderných bloků v potřebných termínech. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller v polovině prosince uvedl, že by bylo třeba, aby nová vláda rozhodla o investorovi nového dukovanského bloku a způsobu financování co nejdříve. Podle něj by bylo nejlépe, aby tato rozhodnutí padla v první polovině letošního roku.

Právě nejasnosti o způsobu financování rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v ČR brzdí. Babiš ještě jako ministr financí ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měla financovat právě sama polostátní společnost ČEZ. "Myslím si, že tato cesta průchodná je," uvedl pak před Vánoci pro server Seznam Zprávy nový ministr průmyslu Tomáš Hüner. Debata o způsobu financování se podle něj ještě uskuteční.

"Rád bych v této souvislosti pana ministra upozornil, že pokles ceny akcií o 10 korun znamená pět miliard korun v tržní kapitalizaci ČEZ," řekl ve středu dále Šnobr. Už loni se spekulovalo o možném rozdělení nebo transformaci firmy, aby stavba nového jaderného bloku minoritní akcionáře nepoškodila.

"Budeme bránit tomu, aby to nepadlo na nás jako na minoritní akcionáře. Jestli si politici výstavbu obhájí před svými voliči, daňovými poplatníky, což téměř do důsledku znamená i spotřebiteli elektřiny, je věc jiná," dodal. Výstavba nového bloku v ČR by podle dřívějších informací měla stát nižší stovky miliard korun. Cena akcií ČEZ na pražské burze se v posledních dnech pohybuje kolem 500 korun za kus.

Kromě financování případného nového jaderného zdroje se akcionáři, které Šnobr zastřešuje, chtějí vedení firmy ptát také na další záležitosti. Podle Šnobra se mimo jiné hodlají zaměřit na investice společnosti v jihovýchodní Evropě nebo na vyvození manažerské odpovědnosti za problém se svary v Dukovanech.

"Skutečnost, že ČEZ má aktivistického investora, nás těší. Akcionáři sdružení Michalem Šnobrem mohou vytvářet tlak na majoritního vlastníka firmy, aby se více věnoval otázce návratnosti investic," říká analytik Petr Bártek z České spořitelny.

"V současném tržním prostředí (nízké ceny elektřiny) je to podle nás dostavba jaderných elektráren v ČR nerealizovatelný projekt," dodal analytik Bohumil Trampota z J&T Banky.

Investiční fórum můžete živě sledovat na twitterovém účtu Investičního webu.

Zdroj: Investiční web, ČTK