ČR je připravena diskutovat o zvýšení příspěvků do rozpočtu EU
Česká republika je připravena diskutovat o zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu Evropské unie, aby bylo možné zaplnit mezeru způsobenou odchodem Británie. Vyplývá to z pondělního vyjádření ministerstva financí na dotaz ČTK. Zástupce Maďarska v pátek uvedl, že osm východoevropských států EU zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu bloku podpoří. Podle informací českého ministerstva financí ale automatická podpora na jednání v Budapešti od všech těchto zemí nezazněla.
Resort uvedl, že český postoj vychází ze schválené pozice vlády ČR k rozpočtu EU po roce 2020. To, zda Česko vyšší objem rozpočtu EU skutečně podpoří, bude podle něj záležet na struktuře výdajů budoucího rozpočtu EU.
O údajném vyjádření podpory informoval v pátek šéf úřadu maďarského premiéra Viktora Orbána János Lázár. Sdělil to po jednání ministrů zemí visegrádské skupiny (V4) a zástupců Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska s eurokomisařem pro rozpočet Günterem Oettingerem. Bulharsko, které toto pololetí unii předsedá, ale o několik hodin později odmítlo, že by takový závazek přijalo.
"Dle našich informací na jednání zemí V4 a čtyř dalších zemí v Budapešti dne 2. února nezazněla od všech těchto zemí automatická podpora navýšení rozpočtu EU. Obecně tyto země možnost do budoucna a priori neodmítají, jsou otevřeny o ní diskutovat," řekl v pondělí Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva.
Premiér v demisi Andrej Babiš se minulé pondělí v Bruselu v rozhovoru s novináři k možnému zvýšení plateb stavěl skepticky. Připomínal, že v důsledku obnoveného hospodářského růstu unie znamená i nezměněná procentuální hodnota příspěvku v absolutních číslech více peněz.
Británie, která je čistým plátcem do společné unijní kasy, z EU odchází v březnu 2019, své závazky ale bude zřejmě plnit až do konce stávajícího víceletého finančního období o rok později. Každoroční příspěvky členských států do rozpočtu EU činí maximálně jedno procento evropského hrubého národního důchodu (HND). V Bruselu se předpokládá, že k zaplnění britského výpadku a finančnímu pokrytí nových výzev, jako je migrace či lepší ochrana vnější hranice bloku, bude potřeba dostat se někam na 1,1 procenta, možná i výše.
Postkomunistické země východní Evropy jsou vesměs čistými příjemci finančních prostředků EU. Nyní se obávají, že s nižším rozpočtem by o část příjmu přišly. "Zmíněných osm zemí souhlasilo se zvýšením proporce plateb vycházejících z HND, a to je velký úspěch dne," prohlásil v pátek Lázár. Dodal, že "jejich představitelé jsou otevřeni možnosti, aby se platby do rozpočtu zvýšily až k 1,1 procenta. Očekávají přitom, že EU omezí byrokracii a zjednoduší, zrychlí a zlevní rozpočtový proces".
"ČR, ani MF, automaticky nepodporuje vyšší rozpočet EU než jedno procento HND EU a nepodporuje tím ani automaticky vyšší platby ČR do rozpočtu EU," uvedl dnes Vintrlík. Oettinger v pátek zdůraznil, že jakmile Británie opustí EU, budou rozpočtové škrty nezbytné. "Jsem osmi členským státům nesmírně vděčný, že jsou ochotny přispět trochu víc," dodal eurokomisař.
Zdroj: ČTK
