Platební bilance ČR byla loni v rekordním přebytku 63,4 miliardy korun

Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, za loňský rok skončil podle předběžných údajů v rekordním přebytku 63,4 miliardy korun. Přebytkový byl počtvrté za sebou. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Poslední čtyři roky, kdy byl běžný účet v plusu, bylo první takové období od vzniku České republiky. V předchozím období byla platební bilance schodková. Předloni byl přebytek 52,6 miliardy korun, v roce 2015 to bylo 11,3 miliardy korun a v roce 2014 7,9 miliardy korun.
"Tento vývoj šel na vrub slabší bilanci se zbožím a službami, která je v prosinci obvykle nižší, a odlivu dividend ve výši téměř 22 miliard korun," napsal analytik Jakub Seidler z ING Bank.
Prosinec podle něho zaznamenal obdobně jako v předešlých letech výrazný přiliv portfoliových investic, a to v rekordní výši 232 miliard korun. Vysoká volatilita této položky je spojena s operacemi bankovního sektoru souvisejícími s optimalizací výpočtu poplatků do Fondu pro řešení krizí. Příliv portfoliových investic v posledních letech však také souvisel se spekulacemi na konec kurzového závazku ČNB, od roku 2015 tak dochází k čistému přílivu portfoliových investic do ČR. Za celý rok 2017 tento objem dosáhl rekordních 255 miliard korun. Čistý tok přímých zahraničních investic (PZI) v roce 2017 dosáhl také kladného salda ve výši 137 mld. Kč, což je hodnota srovnatelná s rokem 2016 (viz graf 2).
Přebytek bilance běžného účtu dosáhl v minulém roce nového rekordu ve výši 63 mld. Kč, což převyšuje hodnotu minulého roku o více než 10 mld. Kč. "Prozatím se však jedná pouze o předběžné hodnoty, které byly i minulý rok revidovány směrem dolů (ze 74 mld. na 53 mld. Kč)," napsal Seidler. "Předpokládáme tak, že nakonec skončí přebytek běžného účtu za rok 2017 v mírně slabším přebytku než v roce 2016 (53 mld. Kč). I přesto lze hodnotit výsledek za minulý rok pozitivně. Přebytek běžného účtu byl tažen výrazným přebytkem bilance se zbožím a službami." Ten se podle Seidlerových slov meziročně dále mírně zvýšil díky pokračující silné exportní výkonností tuzemské ekonomiky. Opačným směrem podle něho naopak působily vyšší ceny energetických komodit a také vyšší deficit druhotných důchodů, což souviselo s menšími čistými příjmy z evropských fondů (viz tabulka).
"Pro letošní rok očekáváme, že přebytek běžného účtu setrvá na obdobné úrovni jako v roce 2017. Bilance se zbožím bude patrně mírně nižší vzhledem ke slabší dynamice vývozu v kombinaci s vyššími dovozy, které budou podporovány domácí poptávkou a zrychleným čerpáním investic z EU fondů," vyslovil svou prognózu analytik ING Bank. V opačném směru by pak měl působit menší deficit druhotných důchodů díky vyššímu přílivu peněz z EU.
Zdroj: ČTK