EMH pokračuje v plánech těžby lithia i přes vypovězení memoranda

"Všechna práva společnosti jsou odvozena ze současného českého právního řádu, zejména z geologického a těžebního zákona, a nikoli z memoranda. Jakékoli ukončení memoranda žádným způsobem neovlivní průzkumná práva společnosti či to, že vlastní povolení k průzkumu. Společnost pokračuje v projektu probíhajícími metalurgickými testy, diskusemi se zájemci o odběr lithia a přípravami na zkušební těžbu," uvedla v pátečním prohlášení EMH.

Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými parlamentními volbami. Memorandum krátce před loňskými volbami s EMH podepsal tehdejší ministr Jiří Havlíček. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné.

EMH v pátek dále uvedla, že se stále plně soustředí na spolupráci se všemi podílníky včetně českého ministerstva průmyslu a české vlády, aby úspěšně rozvinula cínovecký projekt jako svého druhu pilotní. "Těšíme se na brzké setkání s ministrem, které posune tyto diskuse," dodala. Jedním z největších českých akcionářů EMH je investiční skupina Arca Capital, kterou spoluvlastní slovenský podnikatel Pavol Krúpa.

"Vypovězení memoranda ze strany státu nemá žádný faktický vliv na chod projektu, nicméně to vnímáme jako geopoliticky negativní krok. ČR by naopak měla projekt podpořit, jelikož ekonomické přínosy těžby a zpracování lithia pro český stát by měly dosáhnout na více než 20 miliard korun," řekla v pátek mluvčí Arca Capital Barbora Hanáková.

Hüner ve čtvrtek uvedl, že se chtěl chovat korektně a najít oboustranné řešení, které by celou kauzu memoranda o lithiu uzavřelo. "Bohužel ze strany společnosti EMH nebyly, i přes deklarovaný příslib, podniknuty adekvátní kroky k vyřešení situace," uvedl. "Má trpělivost není nekonečná. EMH ve stanovené lhůtě nereagovala. Rozhodl jsem se tedy přistoupit k jedinému možnému kroku, a to prohlásit memorandum za neplatné," dodal.

Údaje o geologickém složení státního území dlouhodobě sbírá a zpracovává státní Česká geologická služba (ČGS), která je předává správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Vedoucí odboru nerostných surovin ČGS Jaromír Starý loni v říjnu řekl, že v Česku je evidováno 571,5 milionu tun rudy s 1,14 miliony tun lithia.

Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let chce dobýt 37 milionů tun rudy.

Zdroj: ČTK