EK zhoršila výhled růstu ekonomiky eurozóny i celé EU
Evropská komise zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Celkově ale tempo zůstane relativně silné, letošní růst má v eurozóně i v EU činit 2,1 procenta, uvedla ve čtvrtek komise ve své letní prognóze. V jarním výhledu ještě předpovídala v obou případech růst o 2,3 procenta.
Příští rok tempo růstu hrubého domácího produktu zvolní na dvě procenta, a to jak v eurozóně, tak v EU. Stejné tempo komise předpovídala i v předchozím výhledu.
Ve druhé polovině letošního roku by tempo růstu mělo nepatrně zrychlit. Komise očekává, že se zlepší podmínky na trhu práce, dluh domácností klesne, důvěra spotřebitelů zůstane vysoká a měnová politika bude i nadále oporou pro ekonomiku. Místopředseda EK Valdis Dombrovskis ale upozornil, že revizi květnové prognózy směrem dolů způsobil nepříznivý vnější vývoj, jako je rostoucí obchodní napětí s USA, které poškozuje důvěru a vybírá si daň v podobě pomalejší ekonomické expanze.
Rizikem pro ekonomický růst je i zdražování energií. Ohrozit růst by ale mohla také politická nejistota v některých členských zemích unie. Základy ekonomiky však podle prognózy zůstávají solidní.
Současný růst cen ropy bude mít vliv na inflaci. Ta by měla letos v eurozóně činit v průměru 1,7 procenta, v celé EU pak 1,9 procenta. To je o 0,2 procentního bodu více, než komise čekala v jarní prognóze. Na příští rok zvýšila komise výhled inflace v eurozóně o 0,1 procentního bodu na 1,7 procenta, ve 28 zemích unie ale výhled ponechala beze změny na 1,8 procenta.
Ekonomický vývoj regionu se podle komise ukázal sice v poslední době odolný, od jara se však zvyšují rizika, která by mohla mít negativní dopady na růst. Pokud by se dál zvýšilo napětí v mezinárodním obchodě, bude to mít negativní dopad na obchod a investice a zhorší to situaci ve všech zúčastněných zemích. Dalšími riziky zpomalení růstu je možná nestabilita finančních trhů spojená mimo jiné s geopolitickým vývojem, varovala EK.
Detailní informace z jednotlivých zemí ukazují, že Německo a Francie, tedy dvě největší ekonomiky eurozóny, budou letos i příští rok ztrácet dech. Růst HDP Německa letos zpomalí na 1,9 procenta z původně očekávaných 2,3 procenta. Příští rok má rovněž činit 1,9 procenta, zatímco na jaře komise čekala zvýšení o 2,1 procenta. Francouzská ekonomika má letos i příští rok vykázat růst o 1,7 procenta. Ještě na jaře ale čekala komise zvýšení HDP Francie letos o dvě procenta a v roce příštím pak zpomalení na 1,8 procenta.
Nejpomaleji mají růst Itálie a Británie. U obou komise zhoršila výhled letošního růstu na 1,3 procenta z květnových 1,5 procenta.
Zdroj: ČTK
