ECB potvrdila nastavení měnové politiky, sazby zůstanou na současných úrovních minimálně do konce příštího léta

Pokud by se vývoj inflace začal výrazněji odchylovat od predikcí, je ECB připravena sazby na současných úrovních ponechat déle, a to až do doby, než bude přesvědčena o dosažení udržitelného vývoje korespondujícího s jejími makroekonomickými cíli (meziroční inflace těsně pod 2 %).

Během tiskové konference guvernér ECB Mario Draghi zopakoval, že podpůrná opatření uplatňovaná od června 2014 významně přispěla k ožívání ekonomiky eurozóny. Rizika jsou podle Draghiho vyrovnaná, největší hrozbou je nyní protekcionismus. Šéf ECB také zopakoval, že eurozóna se neobejde bez strukturálních reforem v členských zemích.

V říjnu ECB sníží měsíční objem skupování dluhopisů na polovinu, tedy z 30 miliard na 15 miliard eur. Tímto tempem bude skupování dluhopisů pokračovat do prosince, kdy bude program kvantitativního uvolňování ukončen. Pokračovat ale banka bude v reinvestování prostředků průběžně získávaných z maturujících dluhopisů, které má nakoupené ve své bilanci.

Euro k americkému dolaru během tiskové konference Maria Draghiho kleslo z 1,171 na 1,168. Reakce akciového trhu byla vlažná. Výnos 10letých vládních dluhopisů Německa klesl z 0,418 % na 0,392 %.

Loni v říjnu centrální banka eurozóny rozhodla, že prodlouží program kvantitativního uvolňování minimálně do září 2018, současně nicméně uvedla, že od ledna sníží objem skupování aktiv v rámci kvantitativního uvolňování z 60 na 30 miliard eur měsíčně. ECB program skupování dluhopisů spustila v roce 2015, od té doby za nákupy dluhopisů utratila více než dva biliony eur.

"ECB se dobrovolně vydala do rukou světové ekonomiky. Úrokové sazby zvýší nejdříve příští rok na konci léta, podmínkou ovšem je, že globální ekonomika v té době bude v uspokojivé kondici," uvedli analytici z TS Lombard.

Růst HDP v prvním čtvrtletí zpomalil na 2,5 %, inflace v červnu stoupla na 2 %

Ekonomika eurozóny vzrostla v prvním čtvrtletí letošního roku o 0,4 %, v meziročním srovnání se HDP měnového bloku zvýšil o 2,5 %. Meziroční tempo růstu HDP Evropské unie v prvním čtvrtletí kleslo na 2,4 % z 2,7 % v loňském čtvrtém kvartálu. Ke zpomalení růstu přispěl slabší výkon zahraničního obchodu, export z EU klesl proti čtvrtému kvartálu o 0,3 %.

Evropská komise v polovině července zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Celkově by ale tempo mělo zůstat relativně vysoké. Letošní růst má v eurozóně i v EU činit 2,1 %, v jarním výhledu ještě předpovídala EK v obou případech růst o 2,3 %.

Za celý loňský rok se hrubý domácí produkt zemí platících eurem zvýšil o 2,3 % po růstu o 1,8 % v roce 2016, v celé EU růst zrychlil z 2 % na 2,4 %. Loňské tempo růstu v eurozóně bylo nejvyšší od roku 2007, kdy dosáhlo rovných 3 %.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červnu stouplo na 2 % z květnových 1,9 %. V celé Evropské unii inflace zůstala na dvou procentech. Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny v EU i eurozóně zvýšily o 0,1 %.

Nejvíce k meziročnímu růstu inflace přispěly energetický sektor, odvětví služeb a potraviny, alkohol a tabák. Ceny ve službách, jež jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, se zvýšily o 1,3 %. Ceny energií stouply o 8 % a ceny potravin, alkoholu a tabáku o 2,7 %.

Zdroj: ECB, CNBC, ČTK