ECB potvrdila nastavení měnové politiky i výhled jejího dalšího vývoje

Pokud by se vývoj inflace začal výrazněji odchylovat od predikcí, je ECB připravena sazby na současných úrovních ponechat déle, a to až do doby, než bude přesvědčena o dosažení udržitelného vývoje korespondujícího s jejími makroekonomickými cíli (meziroční inflace těsně pod 2 %).

"Největším zdrojem nejistoty v globální ekonomice je sílící protekcionismus. Ten se odráží v makroekonomických prognózách pouze v rozsahu opatření, která již byla zavedena. Současné prognózy tedy nezohledňují kroky, které byly oznámeny a které do budoucna potenciálně hrozí," uvedl na tiskové konferenci šéf centrální banky Mario Draghi.

S ohledem na obavy z protekcionismu a z turbulencí v několika stěžejních ekonomikách banka mírně snížila výhled růstu ekonomiky eurozóny pro letošní i příští rok - na letošek na 2 % z dosud předpovídaných 2,1 %, na rok příští na 1,8 % z dosavadních 1,9 %. Na rok 2020 ECB nadále počítá s růstem HDP o 1,7 %. Růst spotřebitelských cen banka pro všechny tři roky odhaduje na 1,7 %.

Tisková konference Maria Draghiho

Také ze zápisu z červencového zasedání ECB zveřejněného koncem srpna vyplynulo, že největšími riziky pro ekonomiku eurozóny jsou dnes podle měnové autority ochranářství a hrozba globální obchodní války. Růst ale zatím podle ECB zůstává pevně na stejné úrovni jako dosud. Eurozóna zažívá již šestým rokem expanzi ekonomiky, aktuálně navíc při rekordně vysoké zaměstnanosti.

V říjnu ECB sníží měsíční objem skupování dluhopisů na polovinu, tedy z 30 miliard na 15 miliard eur. Tímto tempem bude skupování dluhopisů pokračovat do prosince, kdy bude program kvantitativního uvolňování ukončen. Pokračovat ale banka bude v reinvestování prostředků průběžně získávaných z maturujících dluhopisů, které má nakoupené ve své bilanci.

Loni v říjnu centrální banka eurozóny rozhodla, že prodlouží program kvantitativního uvolňování minimálně do září 2018, současně nicméně uvedla, že od ledna sníží objem skupování aktiv v rámci kvantitativního uvolňování z 60 na 30 miliard eur měsíčně. Banka program skupování dluhopisů spustila v roce 2015, od té doby za nákupy bondů utratila více než dva biliony eur.

HDP ve druhém čtvrtletí vzrostl o 0,4 %, inflace v srpnu klesla na 2 %

Ekonomika zemí eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,4 %. Meziročně se hrubý domácí produkt obou regionů zvýšil o 2,1 %.

Evropská komise v polovině července zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Celkově by ale tempo mělo zůstat relativně vysoké. Letošní růst má v eurozóně i v EU činit 2,1 %, v jarním výhledu ještě předpovídala EK v obou případech růst o 2,3 %.

Za celý loňský rok se hrubý domácí produkt zemí platících eurem zvýšil o 2,3 % po růstu o 1,8 % v roce 2016, v celé EU růst zrychlil z 2 % na 2,4 %. Loňské tempo růstu v eurozóně bylo nejvyšší od roku 2007, kdy dosáhlo rovných 3 %.

Tempo meziročního růstu cen v eurozóně v srpnu podle předběžných dat kleslo na 2 % z 2,1 % v předchozím měsíci. Meziroční jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin, se v srpnu snížila na 1 % z červencových 1,1 %.

V silném růstu pokračovaly v srpnu ceny energií, meziročně stouply o 9,2 % po červencovém nárůstu o 9,5 %. Meziroční tempo růstu cen potravin, alkoholu a tabáku podle rychlého odhadu Eurostatu zůstalo na 2,5 %.

Zdroj: ECB, CNBC, ČTK