Mzdy v nejbohatších zemích rostou nejvíce za téměř deset let
Zaměstnancům v nejbohatších zemích světa rostou mzdy nejrychleji za téměř deset let. Klesající míra nezaměstnanosti tak již nutí firmy v USA, Japonsku a eurozóně zvyšovat mzdy, aby si udržely zaměstnance. Ve druhém čtvrtletí mzdy v rozvinutých zemích stouply o 2,5 procenta, což bylo nejvíce od období před začátkem recese v roce 2009, uvedla banka JPMorgan Chase. Příští rok by podle ní mělo tempo růstu zrychlit na téměř tři procenta, uvedla agentura Bloomberg.
Zprávu o růstu mezd zcela jistě přivítají centrální bankéři, kteří byli nervózní z toho, že i když se situace na trhu práce výrazně zlepšuje, růst mezd tomu neodpovídá.
Naditější peněženky by měly dále podpořit globální ekonomický růst, který se nyní těší největšímu vzestupu od roku 2011, a povzbudit centrální bankéře, zvláště v USA, aby pokračovali ve zpřísňování měnové politiky, než se zvýší inflace. To však může být méně vítanou zprávou pro ceny akcií a dluhopisů.
"Je to signál normalizace ekonomických cyklů," řekl k růstu mezd hlavní ekonom JPMorgan Bruce Kasman. Pokud se tento růst udrží, vyřeší se tím debata, zda historický vztah mezi zlepšováním situace na trhu práce a růstem mezd selhal, když míra nezaměstnanosti ve vyspělých ekonomikách podle odhadů JPMorgan klesla nejníže od roku 1980.
I tak ale zřejmě budou přetrvávat pochybnosti, zda je možné dál spoléhat na takzvanou Phillipsovu křivku, která popisuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností. Vznikla na základě studia údajů o nezaměstnanosti a nominálních mzdách a ukazuje, že čím menší nezaměstnanost, tím větší inflace a naopak. Je zde hned několik důvodů, například zahrnutí obrovské pracovní síly v Číně a Indii do globálního údaje o pracovní síle, větší automatizace, odchod do důchodu takzvané generace baby boomers, tedy lidí narozených v době prosperity v USA po druhé světové válce, které nahradí méně placení zaměstnanci. Dále je to nízká produktivita či klesající členství v odborech, upozornila agentura Bloomberg.
Zdroj: ČTK
