MF: Od příštího roku veřejné finance zřejmě budou ve schodku

Naopak podíl vládního dluhu na HDP by měl v následujících letech klesat. Z letos plánovaných 31,5 % HDP by měl klesnout příští rok na 30,8 %, v roce 2021 na 30,2 % a v roce 2022 na 29,7 % HDP. Loni byl dluh na 32,7 % HDP, přičemž EU požaduje úroveň zadlužení pod 60 %. ČR by tak měla mít nadále jedny z nejméně zadlužených veřejných financí v EU.

Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. MF už v odhadech počítá například s růstem důchodů. Dokument musí vláda projednat a odeslat do EU každoročně do konce dubna.

"V důsledku očekávané míry inflace poblíž inflačního cíle ČNB a v posledních letech vyššího tempa reálných mezd předpokládáme pro rok 2020 valorizaci důchodů převyšující pět procent, v dalších letech pak valorizaci podle zákonem stanoveného vzorce kolem 4,5 %, respektive 3,5 %," uvádí dokument. Veřejné finance by to mělo stát příští rok dodatečně šest miliard korun.

Negativní dopad příští rok bude mít podle MF také zvýšení příspěvku na péči v roce 2020, a to 1,9 miliardy korun. Dalším plánovaných krokem je změna rodičovského příspěvku z 220 000 na 300 000 korun, což by podle materiálu mohlo veřejné finance stát téměř devět miliard korun. U zvýšení rodičovského příspěvku se zatím jedná o více variantách. Zároveň MF nedávno navrhlo vyšší zdanění tabáku, hazardu a lihu, což v dokumentu úřad zmiňuje.

"Aplikací pouze standardní zákonné valorizace a nejméně nákladné varianty zvýšení rodičovského příspěvku by došlo ke zlepšení celkového salda o 0,2 procentního bodu v každém roce výhledu. V případě přijetí navržených změn v daňové oblasti by se příjmy navýšily o 0,2 procentního bodu v celém horizontu programu. Celkový efekt na saldo sektoru vládních institucí by byl 0,4 procentního bodu," uvedlo MF. V takovém případě by se veřejné finance dostaly do deficitu až v roce 2022, vyplývá z materiálu.

Konvergenční program zároveň počítá s tím, že ekonomika poroste letos o a příští rok o 2,4 %, v roce 2021 o 2,3 % a v roce 2022 o 2,2 %.

Dokument rovněž uvádí, že ekonomická úroveň ČR vyjádřená jako HDP na obyvatele v běžné paritě kupní síly činila loni zhruba 90 % ekonomické úrovně EU a 73 % ekonomické úrovně Německa.

Průměrná mzda v soukromém sektoru přepočtená měnovým kurzem loni stoupla podle materiálu na 47 % úrovně EU. "V letech 2019 až 2022 by se pak měla s ohledem na další očekávaný dynamický růst mezd a mírné posilování kurzu koruny vůči euru dále přibližovat k průměru EU," uvádí materiál.

Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Výdaje rozpočtu a fondů navrhuje MF příští rok na 1,598 bilionu Kč

Ministerstvo financí také informovalo, že navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů na 1,598 bilionu korun. V roce 2021 by to mělo být 1,661 bilionu korun a o rok později 1,730 bilionu Kč. MF snížilo rámce proti jejich aktualizaci ve střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky o šest miliard pro rok 2020 i 2021.

Způsob určení výdajových rámců se odvíjí od pravidel stanovených zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Konstrukce pravidel zajišťuje, že hospodaření vládních institucí nepřekročí střednědobý rozpočtový cíl.

Schválení rozpočtové strategie vládou je jedním z prvních kroků k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Ministerstvo financí plánuje stejný schodek i pro rozpočet na příští rok. Vláda by měla materiál v nejbližší době projednat, jeho součástí je i Konvergenční program. Ten musí vláda poslat do Bruselu každoročně do konce dubna.

Navržené částky podle dokumentu mohou být během přípravy státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů změněny pouze v případě odlišné makroekonomické prognózy nebo prognózy celkových příjmů. Strategie je schvalována vládou a představuje závazný dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů.

Daňové příjmy včetně příspěvku na sociální zabezpečení by podle strategie měly stoupnout z letošních plánovaných 1,329 bilionu korun na 1,386 bilionu příští rok. Do roku 2022 by celkové daňové příjmy měly stoupnout na 1,507 bilionu korun.

Střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 je strukturální deficit 0,75 % HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. V letech 2020 až 2022 by se mělo podle odhadů MF strukturální saldo dostat do deficitu 0,5 %. Loni bylo v přebytku 0,4 % HDP.