Tržby stavebních firem v ČR loni stouply o 10,7 procenta na 502 miliard Kč

"Většina stavebních prací byla provedena na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích. Podíl prací provedených v zahraničí byl zanedbatelný. Ale najdou se i firmy, kde práce mimo území České republiky tvoří významnou součást jejich celkového obratu," uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová. Podíl tržeb vytvořených v zahraničí loni klesl z 3,5 v roce 2017 na 2,9 procenta.

Ovšem například Metrostav vytvořil loni v zahraničí 30 procent obratu. S tržbami 21,5 miliardy korun byl jedničkou na českém trhu.

Z nové výstavby patřilo loni v Česku 34,3 procenta inženýrským stavbám, což jsou například silnice, železnice nebo mosty. Následovaly výrobní nebytové budovy (24,3 procenta) a bytové budovy (20,4 procenta).

Podle Cuřínové staví všechny firmy nejvíce v kraji svého sídla a často také směřují své stavební aktivity do sousedních regionů. "Nejvíce stavebních příležitostí je v Praze a některé podniky zde odpracují značnou část svých zakázek. Jde například o stavaře ze Středočeského nebo Libereckého kraje. Společnosti z Karlovarského kraje naopak mimo svůj region téměř necestují a řadí se k největším stavebním patriotům. Na území vlastního kraje v loňském roce provedly 80 procent zakázek," doplnila Cuřínová.

Podíl zakázek pro veřejné zadavatele loni meziročně vzrostl téměř o deset procentních bodů na 42 procent. Nejvyšší byl v roce 2002 (55,1 procenta), nejnižší předloni (32,6 procenta). "Veřejné prostředky v převážné většině mířily do výstavby inženýrských staveb, případně nebytových nevýrobních budov. Nejvíce bylo z veřejných zdrojů prostavěno v Praze (16,4 miliardy korun), následovaly Jihomoravský (15,7 miliardy korun) a Středočeský kraj (14 miliard korun)," dodala Cuřínová. Nejvyšší podíl prací pro veřejné zadavatele byl v Pardubickém kraji a na Vysočině (51 procent), nejnižší v Praze (28 procent).

Na konci loňského roku pracovalo ve stavebnictví v Česku 374.801 lidí, meziročně o 0,9 procenta více. Byl to nejvyšší počet od roku 2013. V porovnání s rekordním rokem 2008 jich bylo o necelou desetinu méně.

Průměrná měsíční mzda ve stavebnictví na konci loňského roku meziročně vzrostla o 6,7 procenta na 29 394 korun. V porovnání s celorepublikovým průměrem byla o 13,1 procenta nižší. V roce 2017 byl tento rozdíl téměř pětinový.

Zdroj: ČTK