Summit schválil strategické směřování unie pro příštích pět let, shodl se také na prodloužení sankcí vůči Rusku
Základní směřování Evropské unie v příštích pěti letech popisuje dokument s názvem "Nová strategická agenda 2019-2024", který ve čtvrtek v Bruselu schválili prezidenti a premiéři členských zemí. Stručný materiál, který by měl být od podzimu podkladem pro práci nové Evropské komise, zdůrazňuje potřebu ochrany občanů i jejich svobod, rozvoj silné a životaschopné ekonomiky, ale i zelenou a sociálně spravedlivou Evropu. Unie by také měla dokázat na světové scéně účinně podporovat své zájmy a hodnoty.
Přijetí strategie ve čtvrtek na summitu předchází napjatě očekávané diskusi šéfů států a vlád o přeobsazení klíčových unijních postů, tedy v zásadě o tom, kdo bude tuto strategickou agendu prakticky realizovat.
"Evropa musí být místem, kde se lidé cítí bezpeční a svobodní," uvádí materiál. V části o bezpečnosti například zdůrazňuje potřebu funkční kontroly vnějších hranic, která je předpokladem zajištění bezpečnosti, vlády práva a vůbec fungování unie. Dokument také připomíná nutnost najít zatím stále neexistující shodu mezi státy EU na budoucí podobě migrační a azylové politiky s tím, že v této věci se zdůrazňuje potřeba shody založené na rovnováze mezi odpovědností a vzájemnou solidaritou mezi členskými státy EU.
V části týkající se energetiky stojí, že členské státy si samy mohou rozhodovat o svém "energetickém mixu", tedy o tom, z jakých zdrojů chtějí uspokojovat svou spotřebu energie. "Unie zrychlí svůj přechod k obnovitelným zdrojům, zvýší úspory energií, sníží závislost na vnějších zdrojích, bude diverzifikovat své dodavatele," uvádí agenda. Materiál také připomíná, že podobný přechod bude znamenat přechodné krátkodobé náklady, a proto je třeba věnovat potřebnou pozornost sociální problematice.
Prezidenti a premiéři se také v dokumentu shodli, že EU chce být silou podporující multilateralismus a světový řád založený na všemi uznávaných pravidlech. Unie hodlá dál podporovat OSN a další klíčové mezinárodní organizace.
Sankce proti Rusku se prodlouží o půl roku
Zástupci členských zemí EU se ve čtvrtek také jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska Preben Aamann.
Postihy, které Brusel prodlužuje již podeváté, jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické oblasti. Znamená to, že některé ruské firmy budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Evropští lídři rovněž zopakovali výzvu, aby Moskva bezpodmínečně propustila ukrajinské námořníky i lodě zadržené loni v listopadu v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem. Kriticky se také vyjádřili k rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina vydávat ruské pasy lidem z ukrajinských oblastí obsazených separatisty.
Evropská rada bude podle závěrů dál sledovat situaci na východě Ukrajiny a bude připravena na další kroky, mezi nimiž může být například neuznávání ruských pasů vydaných na ukrajinských územích ovládaných povstalci.
Summit také přivítal středeční informaci mezinárodních vyšetřovatelů k sestřelení letu MH17 nad východem Ukrajiny z roku 2014, podle níž budou obvinění tři ruští občané s vazbou na armádní tajné služby a jeden Ukrajinec. Evropští lídři nadále podporují snahu o nalezení pravdy o sestřelení letounu, v němž zemřelo 298 lidí.
V souvislosti s dezinformacemi a kyberútoky připisovanými zejména Rusku se unijní představitelé shodli na nutnosti zajistit "koordinovanou reakci na hybridní a kybernetické hrozby". Summit vyzval členské státy, aby ve spolupráci s unijními institucemi pracovaly na zvýšení odolnosti EU vůči kybernetickým útokům zvenčí a na zlepšení ochrany informačních sítí.
Zdroj: ČTK
