ČEZ: Ekonomicky nejvýhodnější je nyní prodat Počerady Tykačovi

V roce 2013 uzavřela Vršanská uhelná z dnešní skupiny Sev.en Energy s ČEZ dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let, jejíž součástí byly i dvě opce na prodej elektrárny. První opci mohl ČEZ na základě smlouvy využít už v roce 2015. Tehdy ji nevyužil a elektrárna zůstala jeho majetkem. O druhé opci na prodej k roku 2024 musí ČEZ rozhodnout do konce letošního roku. Pokud by této druhé opce využil, získal by za elektrárnu dvě miliardy korun. Předloňská Tykačova nabídka byla mimo tuto smlouvu.

"Jde o nižší částku, než byla nabízena, ale jsme také v jiném čase. Tehdejší částka není na stole," řekl v úterý Novák. Jednání o Počeradech se podle něj v tuto chvíli neuskutečňují. "Smlouva je stále platná. Uvidíme, co se bude dít v druhé polovině roku, jestli dojde k nějakým jednáním nebo ne," dodal.

Právě kvůli možnému prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady chtějí minoritní akcionáři ČEZ kolem Michala Šnobra iniciovat svolání další valné hromady firmy. Šnobr to na červnové, rekordně dlouhé valné hromadě ČEZ, řekl ČTK. Důvodem podle něj je, že bod nebyl zařazen na tehdejší valnou hromadu firmy a ze strany představenstva společnosti na ní byly dotazy k tématu nedostatečně zodpovězeny. "S prodejem nesouhlasíme kvůli tomu, že jde o strategický, významný majetek," uvedl tehdy Šnobr.

Možný prodej elektrárny kritizují i ekologové. Vadí jim zejména fakt, že by Tykačova firma provozovala elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.

Novák se v rozhovoru s ČTK vyjádřil také k vysoké ceně emisních povolenek, která může uspíšit odstavení uhlí v Evropě. Podle  serveru Carbon Pulse cena povolenky aktuálně činí 26,7 EUR za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry, ještě na začátku loňského roku přitom byla pod osmi eury. Povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.

Podle Nováka povolenky díky současnému růstu konečně začaly plnit cíl, za kterým byly zřízeny - tj. že povedou k odstavení nejstarších, nejméně účinných a nejšpinavějších zdrojů na trhu. "Vidíme v našem oboru spoustu firem, které se na tím reálně zamýšlejí - jestli to má ještě cenu, aby provozovaly tento typ zdroje, když mají povolenku řekněme za 28 eur," uvedl Novák. Na ČEZ podle něj dopad zatím tak silný není.

ČEZ už dříve oznámil, že v příštím roce přestane vyrábět jeho uhelná elektrárna Prunéřov 1. Odstavení čeká i elektrárnu Mělník 3, jejíž jediný uhelný blok je vůbec největší v České republice, a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2, přičemž mělnické zdroje dočasně mohou být v záloze pro zajištění spolehlivě dodávky tepla pro Prahu. Poté mají následovat další. "Po roce 2040, pokud se něco do té doby zásadního nezmění, budeme mít v uhelném portfoliu už jednom jednu poslední elektrárnu, dnes nové Ledvice," uvedl Novák. Dvouletý zkušební provoz nového bloku hnědouhelné elektrárny tam začal v listopadu 2017.

Z červencových údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují.

Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a do roku také 2038 Německo.

Budoucnost uhlí v Česku má řešit uhelná komise, jejíž vznik na konci července schválila vláda. První zásadní postupy komise by vláda měla dostat do konce roku 2020. Devatenáctičlenné komisi, která se bude scházet každý měsíc, předsedají ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Dalšími členy komise jsou zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, Poslanecké sněmovny a akademické sféry.

Zdroj: ČTK